ÚČETNICTVÍ

13. Výnosy, pravidla a způsob účtování

2010-08-02T02:59:00.000-07:00

13. Výnosy, pravidla a způsob účtování

Výnosy se účtují v 6. účtové třídě, pro zjištění základu daně se musí posuzovat z hlediska Zákona o dani z příjmu.

Zásady účtování výnosů:
- výnosy se účtují v 6. třídě, převážně na straně Dal
- účtují se narůstajícím způsobem od začátku roku (účty nemají PZ a na konci roku se jejich zůstatky převádějí na účet 710 - Účet zisků a ztrát
- výnosy se účtují do toho období, se kterým časově a věcně souvisí, tzn. časově rozlišené od příjmů
- výnosy členíme podle různých hledisek, například podle výkonů, z hlediska zákona o daních z příjmů
- jedním z hledisek členění je podle struktury hospodářského výsledku na provozní,finanční a mimořádné

Účtová skupina:
60 – Tržby za vlastní výkony a zboží
- Jestliže účetní jednotka prodává (realizuje) výkony, které vytvořila, anebo zboží, vznikají tržby.
61 – Změna stavu vnitropodnikových zásob
- Těmito účty se eliminují náklady vynaložené při výrobě a skladování výrobků. V případě, kdy výroba prochází několika fázemi, musí se to promítnout také v účtování na účtech změny stavu příslušné složky vnitropodnikových zásob. (Nedokončená výroba, polotovary, výrobky)
- Zůstatek na těchto účtech může být MD nebo Dal (převáží-li přírůstek, tak na straně Dal, převáží-li úbytky tak na straně MD).
- Konečný stav tohoto účtu ovlivňuje základ daně, tj. základ daně zvyšuje/snižuje v závislosti na tom, zda převýší v daném období přírůstky nebo úbytky.
62 – Aktivace
- Aktivace je v podstatě přírůstek majetku v důsledku vlastní činnosti. Protože tedy přibývá aktivum, nazývá se tento proces aktivace.
- Aktivace materiálu a zboží, vnitropodnikových služeb (zejména přepravné), DNM, DHM
- Účtování na účtech této účtové skupiny má některé společné rysy s účtováním na účtech skupiny 61, tj. eliminují se náklady, které byly vynaloženy na výkony.
64 – Jiné provozní výnosy
Např. nárok na dotace na úhradu provozních nákladů, výnosy z prodeje cenin, náhrady soudních výloh od dlužníků, přebytky majetku při inventarizacích apod.
66 – Finanční výnosy
68 – Mimořádné výnosy
688 – Ostatní mimořádné výnosy

Např. nárok na náhradu škody (která byla zaúčtována do mimořádných nákladů), oprava výnosů minulých účetních období, jde-li o významné částky apod.

Příklad účtování výnosů:
1. VBÚ – připsané úroky na BÚ 400,- 221-BÚ / 662 – úroky
2. FAV – za prodej nábytku cena bez DPH 100 000,- 311-Odběr. / 601 – tržby za zboží
DPH 19% 19 000,- 311-Odběr. / 343 - DPH

Časové rozlišení výnosů
V průběhu účetního období dochází často k časovému nesouladu mezi vznikem příjmů a výnosů. Abychom zjistili správný hospodářský výsledek, musí se do příslušného účetního období zaúčtovat všechny výnosy, které s ním hospodářsky (časově a věcně) souvisí.
Časový nesoulad mezi obdobím, kdy došlo k příjmům (přírůstek majetku nebo přírůstek pohledávek) a obdobím, se kterým tato změna majetku a závazků souvisí (vznikl výnos), se řeší pomocí časového rozlišení výnosů.

Povinnost časového rozlišení vzniká, pokud se účetní případ týká více než jednoho účetního období, tzn. pokud se účetní případ vztahuje i k následujícím účetním obdobím. Časové rozlišení může však být používáno i pro zajištění věcné a časové souvislosti nákladů a výnosů v průběhu roku, aby měsíční účetní závěrky měly přesnější vypovídací schopnost.
Účty časového rozlišení jsou rozvahové, aktivní nebo pasivní. V účtové osnově pro podnikatele jsou zařazeny do 3. účtové třídy – Zúčtovací vztahy.

UPOZORNĚNÍ – dopustíte-li se chyby v této oblasti, tak porušíte:
a) Účetní předpisy – účetní jednotky účtují o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí. Není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti.
b) Zákon o dani z příjmu - Základem daně je rozdíl, o který příjmy (výnosy) převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období.

Z hlediska účtové osnovy lze časové rozlišení výnosů členit na časové rozlišení:
a) V užším pojetí, které se uskutečňuje na těchto účtech:
384 – Výnosy příštích období
385 – Příjmy příštích období
Na těchto účtech se evidují účetní případy, u nichž jsou známy 3 faktory:
- účel vynaložené částky
- přesná částka
- období, k němuž se částka vztahuje
Uvedené 3 podmínky musí být splněny současně.

b) V širším pojetí, které zahrnuje
- dohadné položky aktivní (účet 388) a dohadné položky pasivní (účet 389)
- rezervy (účtová skupina 45) – // týká se nákladů ne výnosů //
Používají se tehdy, pokud není známa některá z podmínek časového rozlišení v užším pojetí. U dohadných položek není přesně známa jejich částka a účetní jednotka ji pouze odhaduje. U rezerv je znám přesně pouze účel, pro který se tvoří, částka i období ve kterém se budou čerpat, se pouze odhadují.

Výnosy příštích období – 384
Výnosy příštích období jsou částky přijaté v běžném období, které věcně patří do výnosů v dalších obdobích. Patří sem například předem přijaté nájemné, částky přijatých paušálů předem na zajištění servisních služeb, přijaté předplatné apod.

PŘÍKLAD:
Pronajímatel přijal nájemné dle hospodářské smlouvy na 10 měsíců (září 2007 – červen 2008), a to částku 150 000 Kč (částka uhrazena v říjnu 2007 převodem na běžný účet).

ŘEŠENÍ:
Propočet měsíčního nájemného … 15 000 Kč
Pronájem v roce 2007 … 4 měsíce 60 000 Kč
Pronájem v roce 2008 … 6 měsíců 90 000 Kč

ÚČTOVÁNÍ U PRONAJÍMATELE:
Přijaté nájemné (výpis) 150 000 Kč 221 / 384
Poměrná část za rok 2007 60 000 Kč 384 / 602
Poměrná část za rok 2008 90 000 Kč 384 / 602

Příjmy příštích období – 385
Účtuje se zde o částkách, které nebyly ke dni uzavírání účetních knih přijaty, ale věcně a časově souvisí s výnosy běžného účetního období a nejsou zúčtovány přímo na účtech pohledávek. Jedná se zejména o výnosové provize, provedené a odebrané dosud nevyúčtované práce a služby, pojišťovnou přiznané, ale dosud neuhrazené pojistné plnění apod.

PŘÍKLAD:
Pronajímatel přijal nájemné dle hospodářské smlouvy na 10 měsíců (od září 2007 do června 2008), a to částku 150 000 Kč, která byla připsána na účet v lednu 2008.

ÚČTOVÁNÍ U PRONAJÍMATELE:
a) účetní období 2007
Poměrná část připadající do výnosů 2007 60 000 Kč 385 / 602
b) účetní období 2008
Přijaté nájemné (výpis) 150 000 Kč 221 / ---
60 000 Kč --- / 385
90 000 Kč --- / 602

Dohadné účty
Dohadné položky představují pohledávky a závazky, které sice věcně patří do běžného období, avšak není dosud přesně známa jejich velikost (u dohadných položek totiž chybí pro zaúčtování externí účetní doklad a tak částku pouze dohadujeme).
Účet 388 – Dohadné účty aktivní
Účtují se zde dohadné položky aktivní, které nelze vyúčtovat jako obvyklé pohledávky, přičemž výnos z těchto položek přísluší do daného účetního období. Jde např. o pohledávku za pojišťovnou v důsledku pojistných událostí v případech, kdy nebyla ještě poskytnuta pojistná náhrada a pojišťovna nepotvrdila do data uzavírání účetních knih konečnou výši náhrady. Patří sem i výnosové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtování za běžné účetní období.

PŘÍKLAD:
Podnikateli vznikl v důsledku pojistné události nárok na náhradu škody, výše pojistné náhrady však nebyla do konce roku 2008 pojišťovnou potvrzena. Předpokládaná výše náhrady činí 200 000 Kč. V roce 2009 pojišťovna přiznala a poukázala náhradu, a to ve výši 190 000 Kč.

ÚČTOVÁNÍ:
1.Dohadná pohledávka za pojišťovnou (účt.2008) 200000 Kč 388 / 648
2. V roce 2008 přiznaná náhrada od pojišťovny:
a) předpis pojistné náhrady 190 000 Kč 378 / 388
b) zrušení zůstatku dohadné položky 10 000 Kč 548(588) / 378
3. Příjem poukázané náhrady od pojišťovny (VBÚ) 190 000 Kč 221 / 378
Účet 389 – Dohadné položky pasivní
Účtují se zde dohadné položky pasivní, které nelze vyúčtovat jako obvyklý dluh, například:
- nevyfakturované dodávky (např. za materiál, zboží, elektrickou energii, plyn),
- nákladové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtování za dané účetní období,
- náhrada za nevybranou dovolenou, pokud bude proplacena v příštím roce.

Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

13. VLASTNÍ ZDROJE

2010-08-02T02:54:00.000-07:00

13. VLASTNÍ ZDROJE

1) ZÁKLADNÍ KAPITÁL s výjimkou účtu 491 - ÚČET INDIVIDUÁLNÍHO PODNIKATELE
představuje podstatnou část vlastního kapitálu:
- to je jmění, které vlastníci na počátku podnikání vkládají do podniku jako vstupní zdroj krytí majetku – jedná se o součet vkladů peněžních a nepeněžních prostředků popř. nesplacených vkladů na účtu 353 – Pohledávky za upsaný vlastní kapitál. Ke dni vzniku obchodní společnosti se sestavuje zahajovací rozvaha např.:

A Zahajovací s k… P
021 4 000 000 411 5 000 000
221 500 000 -----------------
353 500 000 -----------------
A celkem 5 000 000 P celkem 5 000 000

- výraz hospodářské stability podniku
• ZK se v průběhu činnosti ÚJ může zvyšovat či snižovat (při snižování nesmí klesnout pod stanovenou hranici

Zvýšení ZK:
a) dalšími vklady stávajících nebo nových společníků, za kterým vzniká pohledávka na účtu 353 – Pohledávky za upsaný vlastní kapitál. Pohledávka zanikne po splacení dalších vkladů peněžitou nebo nepeněžní formou. Do doby zápisu do OR se zvýšení účtuje na
419 – změny ZK
Příklad:
1) upsání dalších vkladů 353/419
2) splátka pohledávky – na BU 221/353
- vkladem budovy 021/353
3) zápis do OR 419/411

b) přesunem z vlastních zdrojů společnosti např. z fondů nebo ze zisku
Příklad:
1) Zvýšení ZK ze zák. rezervního fondu 421/419
2) Zvýšení ZK ze zisku minulých let 428/419
3) Zvýšení ZK z HV ve schvalovacím řízení 431/419
4) Zápis o zvýšení do OR 419/411

Snížit ZK lze při vystoupení společníka nebo z rozhodnutí valné hromady při ztrátovém hospodaření.

2) KAPITÁLOVÉ FONDY
• vlastní zdroje krytí majetku
• jsou tvořeny z externích zdrojů, ne ze zisku
• jsou účelově vázány
412 - Emisní ážio
• vzniká při upisování ZK
• prodejní cena mínus nominální hodnota
413 - Ostatní kapitálové fondy
• tvoří se - dary dlouhodobého majetku a oběžného majetku od někoho cizího 112 / 413
- inventarizační přebytek neodepisovaného majetku - pozemky 031 / 413
- umělecká díla 032 / 413
- dotace ze státního rozpočtu
• ostatní vklady společníků, které nepřevyšují ZK např. na BU 221/413

3) FONDY TVOŘENÉ ZE ZISKU = ZISKOVÉ FONDY
• vlastní zdroje krytí majetku, vytváří se z realizovaného (disponibilního, skutečného) zisku
421 - Zákonný rezervní fond
- jeho tvorba je určena obchodním zákonem
- vytváří se povinně do určité výše, ale může se vytvářet vyšší než je zákonná výše
- určen ke krytí výkyvů hospodaření podniku (k úhradě ztráty)
- tvořen ze zisku přednostně
- tvorba zákonného rezervního fondu:
- při založení společnosti dalším vkladem společníků (kapitálový fond)
- v průběhu činnosti podniku z disponibilního zisku

427 – Ostatní fondy
- tvorba z disponbilního zisku 431/427
- použití např na sociální výdaje týkající se zaměstnanců např. vstupenky na kulturní program (dofa) 427/321

4) 431- Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
- účtuje se zda zisk nebo ztráta vytvořené v předchozím roce.
- otevření účtu 701/431

Rozdělení zisku dle obchodního zákoníka a valné hromady:
- příděl do fondů – zák. rez. fond 431/421
- ostatní fondy 431/427
- zvýšení ZK 431/419
- na dividendy 431/364
- nerozdělený zisk 431/428
- úhrada ztráty min. let 431/429

V případě ztráty:
se otevře na počátku roku účet 431/701
a úhrada se účtuje:
- ze zák. Rez. Fondu 421/431
- převod do dalších let 429/431
(nejsou zdroje)

12. Vlastní jmění, použití zisku

2010-08-02T02:52:00.001-07:00

12. Vlastní jmění, použití zisku

1) základní kapitál – vznik a zvyšování
2) emisní ážio
3) účtování tvorby a použití zisku (fondy ze zisku, podíly na zisku)

1) základní kapitál – vznik a zvyšování
- základním kapitálem rozumíme souhrn všech peněžitých a penězi ocenitelných vkladů vložených společníky do podniku, členy do družstev nebo zakladatelem (ve státním podniku).
- vkládáním dalších peněžitých a penězi ocenitelných vkladů přispíváme ke zvyšování základního kapitálů
- vložením peněžitých a penězi ocenitelných vkladů vznikne základní kapitál
- emise 353/419
- zápis do OR 419/411

2) emisní ážio
- je-li emisní hodnota akcie (hodnota, za kterou je akcie vydávána) větší než nominální hodnota akcie (hodnota, která je na akcii napsána a nebo je na ni zaevidována), tak z toho kladný rozdíl je emisní ážio
- opak se nazývá emisní disážio

3) účtování tvorby a použití zisku (fondy ze zisku, podíly na zisku)
- o rozdělení zisku nebo ztráty rozhoduje valná hromada po podání daňového přiznání

1. otevření účtu zisku 600 000,- 701/431
2. rozdělení zisku
a) příděl zákonnému rezervnímu fondu 100 000,- 431/421
b) příděl fondům 100 000,- 431/427
c) dividendy, podíly 200 000,- 431/364
d) nerozdělený zisk 200 000,- 431/428
3. VÚD srážková daň z dividend, podílů 15% 30 000,- 364/342
4.a) odvod dividend VBÚ 170 000,- 364/221
b) odvod daní z příjmů VBÚ 30 000,- 342/221

- může vzniknout také ztráta, která se účtuje opačně
1. otevření účtu zisku 600 000,- 431/701
2. úhrada ztráty
a) z rezervního fondu 200 000,- 421/431
b) z nerozděleného zisku 300 000,- 428/431
c) převod na neuhrazenou ztrátu 100 000,- 429/431

11. Zásoby materiálu

2010-08-02T02:49:00.000-07:00

11. Zásoby materiálu

účtová skupina 11
- patří sem suroviny (základní materiál), pomocné a provozovací látky, náhradní díly, vratné obaly a další movité věci s dobou použitelnosti kratší než jeden rok bez ohledu na jejich výši ocenění

OCEŇOVÁNÍ ZÁSOB

podle zákona o účetnictví se zásoby oceňují těmito způsoby:
1. Pořizovací cenou – oceňují se všechny nakoupené zásoby
o pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou jsou zásoby skutečně pořízeny včetně nákladů související s pořízením. Vedlejší pořizovací náklady zahrnují:
a) přepravné
b) clo
c) provize
d) pojistné při přepravě
e) náklady na zpracování materiálu

Účtování:
Faktura za nákup materiálu 20 000 111/321
Hotově zaplacena provize 2000 111/211
Faktura za přepravu materiálu 1000 111/321 begin_of_the_skype_highlighting 1000 111/321 end_of_the_skype_highlighting
Převzetí materiálu na sklad 23000 112/111

2. Ve vlastních nákladech – pokud zásoby sami vyrábíme

3. Oceňování při vyskladnění
a) oceňování v cenách zjištěných aritmetickým průměrem

(∑ příjmy – výdaje) v Kč
----------------------------------------------- = průměrná cena
(∑ příjmy – výdaje) v měrné jednotce

b) metoda FIFO

příjemka 1000 kg po 10 kč/kg 10000 112/111
příjemka 500 kg po 11 kč/kg 5500 112/111
výdejka 1100 kg 11100 (1000*10+100*11) 501/112
příjemka 200 kg po 9 kč/kg 1800 112/111
výdejka 500 kg 5300 (400*11+100*9) 501/112

Účtování aktivace materiálů = materiál vlastní výroby

účet 621 – aktivace materiálu a zboží použijeme pokud jsme materiál, zboží vyrobili sami
(111/621)
účet 622 – aktivace vnitropodnikových služeb použijeme pokud jsme materiál, zboží pořídili
dodavatelským způsobem (nákupem) a pouze některé služby (přeprava) byly provedeny ve vlastní firmou
účtování aktivace přepravy = přeprava materiálu vlastní firmou 111/622

přiklad:
1) DOFA za materiál 100000 111/-
19% DPH 19000 343/-
celkem 119000 -/321
2) VÚD přeprava mat. vlastním autem 10000 111/622
3) příjemka 110000 112/111
4) příjemka na bedny vyrobené ve vlastní truhlárně, ve vlastních nákladech
40000 112/621

POŘÍZENÍ MATERIÁLU ZE ZAHRANIČÍ

z členských států EU
1) DOFA za nákup mat. z Německa
1000 €, kurz 31 Kč/€ 31000 111/321
2) VÚD předanění 19% 5819 349/343
3) VÚD nárok na odpočet DPH 5819 343/349

z nečlenských států EU
1) DOFA za nákup mat. ze Švýcarska
1000 CHF, kurz 20 Kč/CHF 20000 111/321
2) VÚD celnice vyúčtovala clo 5000 111/379
3) VÚD předanění 19% 4750 349/343
4) VÚD nárok na odpočet DPH 4750 343/349

Prodej materiálu
př.:
1) Tržba za prodané náhradní díly 40000 -/642
19% DPH 7600 -/343
celkem 47000 211/-
2) Úbytek prodaných náhradních dílů ze skladu 50000 542/112

INVENTARIZAČNÍ ROZDÍLY A ŠKODY NA ZÁSOBÁCH MATERÁLU
Inv. roz.:
a) skutečný stav = účetní stav (112)
b) skutečný stav > účetní stav => přebytek
c) skutečný stav < účetní stav => manko

Účtování přebytku: 112/648
Účtování manka mat.:
A nezaviněné manko 549/112
B zaviněné manko 549/112
předpis k úhradě 335/648
úhrada manka 211/335 nebo 331/335 nebo 221/335
hotově srážkou ze mzdy převodem

C nezaviněným přirozeným úbytkem v rámci norem
vznik vysycháním, rozprášením,… 501/112

Daňová uznatelnost mank
549 v případě nezaviněného je daňově neuznatelný
v případě zaviněného do výše úhrady daňově uznatelný

MATERIÁL NA CESTĚ A NEVYFAKTUROVANÉ DODÁVKY

Při uzavírání účetního období párujeme příjemky s fakturami a můžeme zjistit:
a) k faktuře do konce roku nedošla zásilka a nemáme příjemku (119/111)
b) k přijaté zásilce do konce roku nedošla faktura (111/389)

Způsob A evidence:
1. používáme účty 111, 112
2. účtujeme o příjemkách, výdejkách

Způsob B evidence:
1. nepoužíváme vůbec účet 111 (místo něho účtujeme na 501)
2. účet 112 používáme pouze k 1. 1. a k 31. 12.
3. neúčtujeme příjemky, výdejky

Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

10. Výsledek hospodaření

2010-07-26T02:42:00.000-07:00

Výsledek hospodaření

Hospodářský výsledek – důležitý kvalitativní ukazatel umožňující posoudit hospodaření účetní jednotky. Porovnávání nákladů vynaložených na provedení konkrétních výkonů a výnosů za tyto výkony.

Rozlišujeme:
1. Hospodářský výsledek před zdaněním (hrubý účetní zisk)
2. Hospodářský výsledek po zdanění (disponibilní zisk)
- vypočítá se, když od hrubého účetního zisku se odečte daň z příjmů

Účetní hospodářský výsledek (hrubý účetní zisk) se zjišťuje ve struktuře:
a) provozní – porovnání obratů účtových skupin 50 – 55 (provozní náklady) a 60 – 64 (provozní výnosy)
b) finanční – porovnání obratů účtových skupin 56, 57 (finanční náklady) a 66 (finanční výnosy)
c) mimořádný – porovnání obratů účtových skupin 58 (mimořádné náklady) a 68 (mimořádné výnosy)

Součet provozního a finančního výsledku se nazývá hospodářský výsledek z běžné činnosti (ve výkazu Zisku a ztráty se uvádí v čisté výši, tj. po zdanění)
Účetní hospodářský výsledek se zjišťuje na 710 – Účet zisků a ztrát, tam se na konci období převedou obraty nákladových a výnosových účtů.

Výpočet daně z příjmů a zaúčtování daňové povinnosti

Pro potřeby výpočtu daňového základu je třeba hrubý účetní zisk upravit o:
1) částky, které nelze podle zákona o daních z příjmů uznat za náklad vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů (jedná se zejména o položky uvedené v § 25 zák. o dani z příj.):
Do základu daně nelze například zahrnout:
• náklady na reprezentaci 513
• pokuty a penále (s výjimkou smluvních) 545
• dary 543
• příspěvky právnickým osobám, které nevyplývají ze zákona
• manka a škody přesahující náhrady za ně (kromě škod živelných a od pachatele neznámého podle potvrzení policie) 549 – 648, 569 – 668, 582 – 688
• tvorbu jiných než zákonných rezerv 554
• tvorbu jiných než zákonných opravných položek 559
• daň dědickou, darovaní, daň z příjmů fyzických a právnických osob
2) částky, které jsou do nákladů zahrnuty v nesprávné výši
3) o veškeré částky neoprávněně zkracující výnosy
4) o příjmy zdaněné srážkou u zdroje (například u dividend) 665, 666

Základní sazbu daně z příjmů právnických osob stanoví zákon, v r.2005 = 26%, v r.2006 = 24%
Vypočtená daň z příjmů se zaúčtuje na vrub účtu 591 – Daň příjmů z běžné činnosti nebo 593 – Daň z příjmů z mimořádné činnosti; ve prospěch účtu 341 – Daň z příjmů.

Základ daně snížený o odčitatelné položky může být ještě snížen o dary, které splňují podmínky daňového zákona (hodnota daru musí činit alespoň 2000 Kč, v úhrnu lze odečíst nejvýše 5% ze základu sníženého o odčitatelné položky. Upravený základ daně se zaokrouhluje na tisícikoruny dolů!

Rozlišujeme:
a) daň z příjmů splatná (výše uvedený text)
b) daň z příjmů odložená

Transformace majetku, výpočet daně, zaúčtování (příklad):
Stavy na účtech k 31.12.200x
náklady
501 269 000 begin_of_the_skype_highlighting 501 269 000 end_of_the_skype_highlighting,-
502 35 000,-
511 49 000,-
512 10 000,-
513 8 000,-
521 300 000,-
524 105 000,-
543 11 000,- *
549 6 000,-
551 309 000,-
561 300 000,-
569 12 000,-
582 23 000,-
597 - 12 000,-**
598 - 4 000,-**

výnosy
601 3 000 800,-
611 69 200,-
613 - 88 000,-***
621 8 500,-
622 3 500,-
661 480 000,-
666 7 000,-
688 23 000,-
698 - 10 000,-**

* 11 000.- darů, z toho 3 dary po 1 000,- a jeden za 8 000,-
** převody nákladů/výnosů (nepřičítají se, ale odčítají)
*** 613 – změna stavu zásob výrobků (odčítá se – jsou s mínusem nebo stoupají na MD)
Hrubý výsledek
činnost náklady výnosy rozdíl
provozní 1 090 000,- 2 994 000,- 1 904 000,-
finanční 308 000,- 477 000,- 169 000,-
běžná 1 398 000,- 3 471 000,- 2 073 000,-
mimořádná 23 000,- 23 000,- 0,-
celkem 1 421 000,- 3 494 000,- 2 073 000,-
Transformace, výpočet daně, zaúčtování
Daňové odpisy činily 300 000,-
Běžná činnost
HV z BČ 2 073 000,-
+ 513 8 000,-
+ 543 11 000,-
+ 549 – 648* 6 000.-
+ 569 – 668* 12 000.-
+551-daň.odp 9 000.-
-666 7 000.-
Zákl.daně 2 112 000,-
- dar 8 000,-
Upravený ZD 2 104 000,-**
Daň 24% 504 960
Mimořádná činnost
HV z MČ 0.-
Daň 24% 0.-
* rozdíl náhrad škod, **zaokrouhleno

1) celková daň z běžné činnosti 504 960,- 591 341
celková daň z mimořádné činnosti 0,- 593 341
2) Čistý HV = 2 073 000 – 504 960 = 1 568 040 1 568 040,- 710 702

Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

9. DLOUHODOBÝ MAJETEK

2010-07-26T02:35:00.000-07:00

9. DLOUHODOBÝ MAJETEK

- ZÁKLADNÍ ÚČETNÍ PŘÍPADY

Dlouhodobý majetek:
- majetek, který podniku slouží dobu delší než 1 rok, během používání neztrácí svou původní formu, pouze se postupně opotřebovává

Do dlouhodobého majetku patří:
- dlouhodobý hmotný majetek
- dlouhodobý nehmotný majetek
- dlouhodobý finanční majetek

Dlouhodobý hmotný majetek
- dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí:
- pozemky, budovy, stavby bez ohledu na jejich pořizovací cenu
- samostatné movité věci s dobou použitelnosti delší než 1 rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou (např. dopravní prostředky, stroje, přístroje a zařízení)
- pro daňové odpisy musí účetní jednotka respektovat hranici pro zatřídění věci do DHM  40 000Kč
- základní stádo a tažná zvířata (krávy, kůň)

Dlouhodobý nehmotný majetek
- například jsou to: patenty, licence, programové vybavení (software)
- majetek, který má dobu použitelnosti delší než 1 rok a pořizovací cenu větší než 60 000 Kč, i když si účetní jednotka může stanovit vlastní hodnocení

Dlouhodobý finanční majetek
- například: majetkové cenné papíry (akcie), vklady v obchodních společnostech, nakupované dluhopisy, které podnik nakupuje pro dlouhodobou investici (předpokládaná doba držení cenných papírů přesahuje 1 rok)
- z akcií jsou vypláceny dividendy
- v s.r.o. si rozdělují zisk jinak, podle vkladu - podíly na zisku

Ocenění dlouhodobého majetku
- dlouhodobý majetek se oceňuje těmito způsoby:
o pořizovací cenou
- pořizovací cena se skládá z ceny pořízení a z vedlejších pořizovacích nákladů
- vedlejší pořizovací náklady:
o doprava, montáž, clo
o průzkumné, geologické a projektové práce, které tvoří součást stavebních objektů
o náklady související s uvedením předmětu do užívání (nutné úpravy a opravy před zařazením do užívání, kolaudační poplatky)
o příprava a zabezpečení pořizovaného majetku
o vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby
o výdaje, které zvyšují pořizovací cenu dlouhodobého majetku, nelze jednorázově uplatnit do nákladů, ale v nákladech budou zahrnuty až ve formě odpisů
o vlastními náklady
- veškeré náklady, nepřímé náklady bezprostředně související s vytvořením dlouhodobého majetku vlastí činností (= výrobní režie)

o reprodukční pořizovací cenou
- cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje
- používá se zejména u dlouhodobého majetku:
o nabytého darováním
o vloženého do obchodní společnosti, družstva
o nově zjištěného a v účetnictví dosud nezachyceného (např. inventarizační přebytek), který se pak účtuje 022/082

Pro oceňování dlouhodobého majetku dále platí tyto zásady:
- pořizovací cena dlouhodobého majetku se snižuje o přijatou dotaci poskytnutou na pořízení tohoto majetku
- pořizovací cena dlouhodobého majetku se zvyšuje o výdaje na dokončené technické zhodnocení a to vždy v roce dokončení a převzetí těchto prací do užívání

Odpisování dlouhodobého majetku
- majetek se při užívání opotřebovává fyzicky (v důsledku užívání) morálně (v důsledku zaostávání po technické stránce, ztrácí svou hodnotu)
- odpisům DM říkáme peněžní částce, vyjadřující opotřebení dlouhodobého majetku za jedno účetní období
- nahromaděné odpisy za dobu odpisování jsou nazývány oprávky

- Rozlišujeme účetní a daňové odpisy:

a) účetní odpisy
- mají odpovídat skutečnému opotřebení dlouhodobého majetku
- sazby odpisů si stanoví účetní jednotka sama (podle doby použitelnosti DM nebo ve vztahu k výkonu), počítají se s přesností na měsíce
- nejčastěji se začíná odepisovat majetek následující měsíc po jeho zařazení do evidence

b) daňové odpisy
- týkají se zákona o dani z příjmu
- počítají se vždy jako roční odpisy
- rovnoměrným nebo zrychleným způsobem – účetní jednotka si může vybrat
- v zákoně o dani z příjmu jsou uvedeny odpisové skupiny pro zařazení DM a ke každé odpisové skupině je uvedena doba odpisování
- do dané skupiny patří – roční odpisová sazba (pro rovnoměrný odpisování a koeficient pro zrychlené odpisování)

Příklad: účetní odpisy

- Dne 9.2. 2006 byla zakoupena a zařazena do evidence kopírka, která měla pořizovací cenu 48 000Kč. Plánovaná doba životnosti 4 roky = 48 měsíců

Měsíční odpis = VSTUPNÍ CENA (POŘIZOVACÍ) = 48 000 = 1 000KČ
POČET MĚSÍCŮ 48

odpisy za rok 2006: 10 měsíců * 1000 = 10 000 Kč/měsíc
odpisy za rok 2007: 12 měsíců * 1000 = 12 000 Kč/měsíc
odpisy za rok 2008: 12 měsíců * 1000 = 12 000 Kč/měsíc
odpisy za rok 2009: 12 měsíců * 1000 = 12 000 Kč/měsíc
odpisy za rok 2010: 2 měsíce * 1000 = 2 000 Kč/měsíc
48 měsíců 48 000 Kč

Daňové odpisování
a) rovnoměrné odepisování

- Příklad: Zjistěte zůstatkovou cenu po 2 letech odepisování kopírky, která má pořizovací cenu 48 000Kč. Je zařazena v 1. odpisové skupině, sazba pro 1 rok je 20% a sazba pro další roky je 40%.

Odpisy Oprávky Zůstatková cena

O1 = 48 000 * 20% = 9 600 9 600 48 000 – 9 600 = 38 400
100
O2 = 48 000 * 40% = 19 200 28 800 19 200
100

Oprávky za 2 roky jsou 28 800 Kč. Zůstatková cena je 19 200 Kč.

b) zrychlené odepisování – pomocí koeficientu

Příklad:
Odpisy Oprávky Zůstatková cena

O1 = 48 000 =16 000 16 000 48 000 – 16 000 = 32 000
3

O2 = 2 * 32 000 = 21 333 = 21 334 37 334 32 000 – 21 334 = 10 666
4-3

O3 = 2* 10 666 = 10 666 48 000 10 666 – 10 666 = 0
4-2

- Zjistěte rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy v 1. a druhém roce rovnoměrného odpisování:

Rozdíl = účetní – daňové odpisy
R1 = 10 000 – 9 600 = 400 Kč
R2 = 12 000 – 19 200 = -7 200 Kč

Rozdíl - ovlivní základ daně
- při transformaci HV z běžné činnosti se rozdíl (účetní – daňové odpisy) přičítá

Základní účtování pořízení DM

- nákup - DHM můžeme koupit za hotové nebo na fakturu
- používá se účet 042 – Pořízení hmotného dlouhodobého majetku
- na tento účet se účtuje hodnota majetku, který pořizujeme + náklady s jeho pořízením (doprava, montáž, clo, pojištění při dopravě, provize)
- po skončení pořizování se převede pořizovaný majetek na konkrétní majetkový účet 021 – Stavby
022 – Samostatné movité a soubory movitých věcí

Ostatní způsoby pořízení DM

a) bezúplatné předání po skončení finančního leasingu (pronájem)
- nejčastěji se pořizují automobily a stroje 022 – SMV
- zařadí se do DM jako plně odepsaný v reprodukční pořizovací ceně
- účtuje se : 022 – SMV 082 – Oprávky

b) převod z osobního vlastnictví do podnikání u FO
- protokol o zaražení do evidence se účtuje podle konkrétního majetku
- např. pozemky 031 - Pozemky 491 – Účet individuálního
podnikatele

c) darováním
- získaný dar zvyšuje vlastní kapitál a účtuje se
022 – SMV 413 – Ostatní kapitálové fondy
021 - Stavby

d) vklad od jiné osoby, např. od společníka
- při založení obchodní společnosti znamená vklad DM tvorbu základního kapitálu
- vklady do základního kapitálu se účtují
031 – Pozemky 411 – Základní kapitál
- jestliže se zvyšuje dodatečně základní kapitál, lze účtovat přes účet
419 - Změny základního kapitálu a po zápisu do obchodního rejstříku přeúčtovat na účet 411 – Základní kapitál (419/411)

U neplátce DPH
Příklad:
1. VPD za nákup náhradního automobilu:
SC 450 000 Kč 042 -----
19 % DPH 85 500 Kč 042 -----
Celkem 535 500 Kč ----- 211

2. VPD za úpravu skříně SC 15 000 Kč 042 -----
19%DPH 2 850 Kč 042 -----
Celkem 17 850 Kč ----- 211

3. VÚD +zařazení auta do evidence DM 553 350 Kč 022 042

Účtování odpisů
- odpis představují náklad na účtě
551 – Odpisy DM 081 – Oprávky ke stavbám
082 – Oprávky k SMV a souborům movitých věcí
073 – Oprávky k softwaru

Účtování vyřazení
- vyřazujeme zejména :
darem
prodejem
škody
opotřebení
krádež

a) vyřazování zcela odepsaného majetku
- tzv. že ubude majetek v pořizovací ceně a ubudou oprávky v pořizovací ceně, a proto se účtuje u budovy
081 – Oprávky 021 – Stavby

b) vyřazení zcela odepsaného účetního programu s cenou vyšší 60 000 Kč
073 – Oprávky k softwaru 013 – Software

c) vyřazení stroje nebo nákladního automobilu
082 – Oprávky SMV 022 – SMV

Vyřazení DM, který není odepsán
- to znamená, že zůstatkovou cenu musíme zjistit VS – oprávky
- jelikož při vyřazení DM z evidence ubude DM a jeho oprávky v pořizovací ceně jsou menší - musíme doúčtovat oprávky nebo-li provést dodatečný odpis
- účtování dodatečného odpisu závisí na tom z jakého důvodu DM vyřazujeme

a) vyřazení z důvodů likvidace
- buď je stroj zastaralý (fyzicky nebo morálně opotřebovaný)
- při vyřazení se účtuje dodatečný dopis ZC (= doúčtování oprávek)
551 – Odpisy DM 081 – Oprávky ke stavbám
551 – Odpisy DM 082 – Oprávky k SMV
551 – Odpisy DM 073 – Oprávky software
vyřazení z evidence
081 – Oprávky k budovám 021 – Stavby
082 – Oprávky k SMV 022 – SMV
073 – Oprávky software 013 – Software

- vyřazením mohou vzniknout náklady spojené s likvidací, např. odvoz do kovošrotu nebo na skládku
- výnosy spojené s likvidací např. tržba za kovošrot a použitelné součástky
- pro účtování nákladů se používá účet: 518 – Ostatní služby
- pro účtování výnosů se používá účet: 648 – Ostatní provozní výnosy

b) vyřazení DM z důvodu prodeje
- při prodeji vznikají dva účetní případy:
1. tržba v hotovosti nebo na fakturu (od odběratele)
641 – Tržby z prodeje DM a DNM

2. úbytek prodaného majetku, který se účtuje do nákladů do ZC
541- ZC z prodaného DNM a DHM

c) vyřazení DM v důsledku škody
- krádeže a živelný pohromy

d) darování DM
- při darování se doúčtují případná ZC a vyřazuje majetek ve vstupní ceně
- podnik musí vyúčtovat a odvést finančnímu úřadu DPH, která zvyšuje hodnotu daru
- dary se účtují na účtě 543 – Dary a za podmínek stanovených zákonem o dani z příjmu, může být jejich hodnota odečtená od základu daně

Příklad: Z poruchovosti vyřazen stroj, jeho VS = 350 000Kč a dodatečné oprávky
210 000 Kč - 350 000 – 210 000 = 140 000 Kč zůstatkové ceny. Při likvidaci stroje byly další účetní případy:

1) Příjemka na náhradní díly 8 000 Kč 112 648
2) VPD za demontáž stroje 500 Kč 518 211
3) DOFA za odvoz do kovošrotu 300 Kč 518 321
4) PPD – tržba za šrot 500 Kč 211 648
5) Dodatečný odpis v ZC 140 000 Kč 551 082
6) Vyřazení z likvidace v VS.C. 350 000 Kč 082 022
Hospodářský výsledek z likvidace: Náklady = 140 000 + 500 +300 = 140 800 Kč
Výnosy = 8 000 + 500 = 8 500 Kč
Ztráta = 140 800 – 8 500 = 132 300 Kč

Vyřazení počítače z důvodu darování, pořizovací cena 100 000 Kč, oprávky 60 000 Kč - ZC = 40 000 Kč
1) Dodatečný odpis v ZC (doúčtování oprávek) 40 000 Kč 543 082
2) Vyřazení z evidence v pořizovací ceně 100 000 Kč 082 022
3) Přepis 19% DPH ze ZC 7 600 Kč 543 343
- 40 000 Kč lez odečíst od základu daně - základ daně bude menší o 40 000 Kč - bude menší i daň z příjmu o (26 % z 40 000 Kč) = 10 400 Kč

Vyřazen z důvodu krupobití skleník, který má pořizovací cenu 210 000 Kč a dosavadní oprávky 200 000 Kč, ZC = 10 000 Kč

1) Dodatečný odpis v ZC 10 000 Kč 549 081
2) Vyřazen z evidence v pořizovací ceně 210 000 Kč 081 021
3) Náhrada od pojišťovny 100 000 Kč 378 648
4) Výpis z Bú – poukaz náhrady škody 100 000 Kč 221 378

8. Výnosy

2010-07-26T02:33:00.000-07:00

8. Výnosy

Náklady a výnosy ovlivňují hospodářský výsledek účetní jednotky.

Je potřeba rozlišovat výnosy od příjmu.
- výnosy jsou výkony účetní jednotky. Hlavní složkou výnosů tvoří tržby za prodaní výrobky, zboží a provedené práce a služby
- příjmy představují přírůstky peněžních prostředků

Zásady pro účtování výnosů
1. Výnosy se účtují v průběhu roku na straně Dal (v 61. účetní skupině může docházet ke snížení výnosů, potom se účtuje na straně MD)
2. Náklady i výnosy se účtují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisí, tj. časově se rozlišují
3. Na začátku účetního období výnosové účty vykazjí nulový zůstatek
4. Při uzavírání účetních knih se zůstatky účtů 6 převádějí na účet 710 na stranu Dal

Účtová skupina 60 – Tržby za vlastní výkony a zboží
- Pod pojmem výkony se rozumí výrobky, provedené práce a služby.

Účtová skupina 61 – Změny stavu vnitropodnikových zásob
- Ve výrobních podnicích má zásadní význam účtování na účtech v 61. účtové skupině, pomocí kterých se eliminují náklady vynaložené při výrobě a skladování výrobků

Účtová skupina 62 – Aktivace
- Aktivace je v podstatě přírůstek majetku (tj. zvýšení stavu aktiv) v důsledku vlastní činnosti

Účtová skupina 64 – Jiné provozní výnosy
- Účty 641 – Tržby z prodeje dlouhodobého HM a NM; 642 – Tržby z prodeje materiálu- Tyto účty jsou protipólem k nákladovým účtům 541; 542.
- Účty 648 – Ostatní provozní výnosy – účtuje se zde provozní výnosy, ale svým charakterem neodpovídají náplni ostatních účtů ve skupinách 60 – 64

Účtová skupina 66 – Finanční výnosy
- Účet 662 – Úroky – zde se účtují úroky z běžného účtu, z poskytnutých půjček

Účtová skupina 68 – Mimořádné výnosy
- Účet 688 – Ostatní mimořádné výnosy – na tomto účtu se účtuje například nárok na náhradu škody, oprava výnosů minulých účetních období, jde-li o významné částky apod.

Členění výnosů
- výnosy se člení v návaznosti na vykazování výsledků hospodaření
a) Provozní výnosy – zahrnují běžné účetní případy, které souvisejí s podnikatelskou činností. Účetní skupina 60 až 64
b) Finanční výnosy – obsahuje finanční operace provedené účetní jednotkou zejména ve vztahu k finančním institucím (např. úrokové operace, kurzové rozdíly). Účetní skupina 66.
c) Mimořádné výnosy – představují účetní případy, které jsou v podstatě nahodilé, neplánované (např. škody způsobené živelnou pohromou). Účetní skupina 68.

Časové rozlišení výnosů
- v průběhu účetního roku dochází často k časovému nesouladu mezi vznikem výdajů a nákladů i příjmů a výnosů. Abychom zjistili správný hospodářský výsledek za příslušné účetní období, musí se do příslušného účetního období zaúčtovat všechny náklady a výnosy, které s ním hospodářsky (časově a věcně) souvisí.

a) v užším slova smyslu
384; 385
- na těchto účtech se evidují účetní případy, u nichž jsou známy 3 faktory:
- účel vynaložené částky
- přesná částka
- období, k němuž se částka vztahuje,

b) v širším slova smyslu
388;
- používají se tehdy, pokud není známa některá z podmínek časového rozlišení, například u dohadných položek není přesně známa jejich částka a účetní jednotka pouze odhaduje její výši

384 – Výnosy příštích období
- částky přijaté v běžném období, které věcně patří do výnosů v dalších obdobích. Například předem přijaté nájemné, částky přijatých paušálů předem na zajištění servisních služeb, přijaté předplatné apod.

385 – Příjmy přístích období
- o částkách, které nebyly ke dni uzavírání účtních knih přijaty, ale věcně a časově souvisí s výnosy běžného účetního období a nejsou zúčtovány přímo na účtech pohledávek. Jedná se zejména výnosové provize, provedené a odebrané dosud nevyúčtované práce a služeb, pojišťovnou přiznané, ale dosud neuhrazené pojistné plnění apod.

388 – Dohadné účty aktivní
- účtují se zde dohadné položky aktivní, které nelze vyúčtovat jako obvyklé pohledávky, přičemž výnos z těchto položek přísluší do daného účetního období. Jde např. o pohledávku za pojišťovnou v důsledku pojistných událostí v případech, kdy nebyla ještě poskytnuta pojistná náhrada a pojišťovna nepotvrdila do data uzavírání účetních knih konečnou výši náhrad. Patří sem i výnosové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtování za běžné období.

7. Náklady, jejich zachycení v účetnictví

2010-07-26T02:30:00.000-07:00

7. Náklady, jejich zachycení v účetnictví

Náklad = spotřeba majetku, služeb, opotřebení majetku v Kč – souvisí s účetním obdobím
Výdaj = úbytek prostředků (peněz) – nesouvisí s účetním obdobím

Příklad:
Náklad a výdaj nastali ve stejném okamžiku: hotově zaplacená spotřeba energie na letošní rok
• spotřeba energie = NÁKLAD
• úbytek peněz = VÝDAJ

Náklad a výdaj nenastali ve stejném okamžiku: faktura za spotřebovanou energii
nájemné na rok 2007 placené v prosinci 2006
• v roce 2006 nastal výdaj
• v roce 2007 náklad

Členění nákladů
1. Účetní a daňové (ovlivňují základ daně)
2. Podle struktury hospodářského výsledku:
• provozní náklady 50-55
• finanční náklady 56,57
• mimořádné náklady 58

Zásady pro účtování nákladů
- narůstajícím způsobem účtujeme od začátku roku (bez počátečních zůstatků) o nákladech na straně MD
- o nákladech účtujeme v období, se kterým hospodářsky souvisí (časově rozlišujeme náklady a výdaje)
- zákaz kompenzace nákladů, proto o škodách účtujeme v nákladech, náhrady škod ve výnosech
- zásadně účtujeme pouze o nákladech, které se týkají účetní jednotky (například do nákladů firmy nepatří soukromé telefonní hovory zaměstnanců, spotřeba energie apod.)
- o nákladech spojených s pořízením majetku neúčtujeme v 5. účetní třídě, patří do pořizovací ceny, například:
• doprava materiálu 111/321
• doprava stroje 042/321
ALE
• doprava výrobku 518/321

Časové rozlišení nákladů
- do účetního období musíme zahrnout pouze ty náklady, které s účetním obdobím časově a věcně souvisí tzn. časově rozlišené náklady

Časové rozlišení v užším slova smyslu
– známe 3 tituly = co časově rozlišujeme, kolik, v jakém období

účty 381, 382, 383

Časové rozlišení v širším slova smyslu
– známe 1 až 2 tituly, zbytek odhadujeme tzn. vždycky známe co časově rozlišujeme ale odhadujeme kolik a kdy nebo neznáme nic
účty:
388 – dohadné účty aktivní
389 – dohadné účty pasivní
451,454 – rezervy

Časové rozlišení v užším slova smyslu
Náklady příštích období
- nejdříve výdej, v příštím období nastane náklad
• nájemné placené dopředu ( v prosinci 2006 placené n. na leden 2007)
• předplatné časopisu
• povinné ručení placené předem
• pojištění majetku placené předem

účet 381 – rozvahový účet aktivní

Příklad:
V prosinci 2006 platíme nájemné na leden 2007 5000,-.
Řešení:
Rok 2006:
1. VBÚ nájemné na příští rok 5000,- 381/221
Rok 2007:
1. VÚD otevření účtu 5000,- 381/701
2. Rozpuštění do nákladů běžného roku VÚD 5000,- 518/381

Výdaje příštích období
- nejdříve se uskuteční náklad, potom výdaj

účet 383 – účet rozvahový pasivní

Příklad:
Nájemné na rok 2006 zaplatíme v lednu 2007.
Řešení:
1. VÚD nájemné na rok 2006 (uhrazeno příští rok) 3000,- 518/383
rok 2007:
1. Otevření účtu 3000,- 701/383
2. Zaplaceno nájemné za loňský rok 3000,- 383/321

Komplexní náklady příštích období
účet 382 – komplexní náklady příštích období, rozvahový aktivní
účet 355 – tvorba a zúčtování komplexních nákladů, jak na MD, tak na D

Použití:
pokud chceme časově rozlišit na víc období
• náklady na dlouhodobou propagaci
• náklady na technický rozvoj
• záběh nové výroby

Účtujeme:
• jednotlivé náklady 5.třída/různé účty
• komplexní náklady vyloučíme z nákladů běžného období 382/555
• podíl komplexních nákladů do nákladů běžného období 555/382

Příklad:
Firma se rozhodla vynaložit na dlouhodobou propagaci náklady, které časově rozdělí do 2 let.
Řešení:
vynaložené náklady
spotřeba materiálu 10000,- 501/112
mzdové náklady 10000,- 521/331
ZP,SP z mezd 35% 3500,- 524/336
výroba klipů(faktury) 2000000,- 518/321
vysílací čas hrazený z úvěru 2000000,- 518/úvěr

Časové rozlišení v širším slova smyslu
388 – dohadné účty aktivní
- používáme v případě, kdy v běžném roce vznikla škoda, pojistná událost a pojišťovna do konce roku neposlala vyúčtování, odhadujeme výši plnění od pojišťovny =>388/648
Příklad:
1. Pojišťovna do konce roku nevyúčtovala škodu na materiálu, odhad plnění je 60000,-, VÚD. 388/648
Nový rok:
otevření 388 60000,- 388/701
2. Pojišťovna poslala vyúčtování 70000,- škody z loňského roku 378/388
3. Rozdíl mezi odhadem a skutečností 10000,- 388/648
4. VBÚ pojišťovna zaplatila 70000,- 221/378

389 – dohadné účty pasivní
- do konce roku nedošla faktura, odhad závazku vůči dodavateli

Příklad:
Zúčtovací období pro spotřebu energie je od února do února. K 31.12. jsme podle odp. elektroměru zjistili a tím odhadli spotřebovanou energii za letošní rok 80 000,-.
Řešení:
VÚD 80000,- 502/389
1. PZ nový rok 80000,- 701/389
2. DOFA za spotřebu energie 90000,- 389 -
DPH 17100,- 343 -
celkem 107100,- - 321
3. VÚD rozdíl mezi odhadem a skutečností 10000,- 502/389

6. Zúčtovací vztahy

2010-07-26T02:28:00.000-07:00

6. Zúčtovací vztahy

Charakteristika
- 3. účtová skupina
- vztahy účetní jednotky k vnějšímu okolí

skupina 31 a 32
účtová skupina 31 – pohledávky
- z obchodních vztahů hlavně vůči odběratelům: VYFA za výr. 311/601
- výjimku tvoří tyto případy:
a) zálohy zaplacené na investice – 051, 052 – poskytnuté zálohy na DM
b) zálohy na zásoby – 151 – poskytnuté zálohy na materiál
c) dlouhodobé půjčky – 066 – půjčky a úvěry
účtová skupina 32 – závazky
- především účty pro krátkodobé závazky z obchodních vztahů
- závazky vůči dodavatelům DOFA za – materiál 111/321 321/221 z Bú
služby 518/321 u DOFA 321/231,761 úvěrů

V účetnictví podnikatelského subjektu nelze v zásadě kompenzovat pohledávky a závazky, výjimku tvoří pouze vzájemné vyrovnání pohledávek a závazků mezi dvěma stejnými subjekty.

Pohledávky a závazky v cizí měně
Zákon o účetnictví vyžaduje účtování o těchto účetních případech jak v českých korunách, tak i v cizích měnách. Např. vyfa za zboží 1000€ x 26 = 26 000 311/604

Kurzové rozdíly při úhradách zahr. faktur
Na účtech pohledávek, které jsou vyjádřeny v cizí měně, dochází ke kurzovým rozdílům. Vzniklý kurzový rozdíl se účtuje podle jeho povahy do finančních nákladů (563 – kurzové rozdíly) nebo do finančních výnosů (663 – Kurzové zisky). Tyto rozdíly ovlivňují přímo hospodářský výsledek a jsou daňově účinné. Úhrada VYFA 1000€ x 25 = 25 000 221/311
Kurz. Rozdíl(ztráta) 1 000 563/311

Směnky
- je cenný papír vyhotovený v předepsané formě, jehož podepsáním se dlužník zavazuje věřiteli uhradit svůj závazek.
Směnka může být:
a) platebním prostředkem
b) cenným papírem
c) zajišťovacím prostředkem – neúčtují se na účty hlavní knihy

Oceňování směnek
• směnky jako platební prostředek – směnky k inkasu, hodnota směnky se zvyšuje na zvláštním analytickém účtu
• směnky nakoupené – pro účely obchodování, oceňují se v okamžiku pořízení pořizovací cenou
• směnky jako zajišťovací prostředek – oceňují se na podrozvahových účtech ve směnečné hodnotě

Směnky jako platební prostředek
- nástroj používaný v obchodníma a plateb. Styku k úhradě pohledávek a závazků
výhody:
obchodovatelnost – možnost koupě a prodeje směnky
snadná vymahatelnost dluhu
možnost eskontu směnky

podle způsobu vystavení:
a) směnky vlastní – výstavcem je dlužník, který se sám zavazuje
b) směnky cizí – věřitel(dodavatel) vystaví směnku, ve které je příkaz zaplatit

Směnky k inkasu se účtují na účtě 312 – Směnky k inkasu
VYFA na směnky 311/602 => akcept směnky(úhrada vyfa směnkou) 312/311
Proplacení směnky PPD 211/312

Směnky k úhradě:
Na účtu 322 – Směnky k úhradě se účtuje o směnkách ve funkci úvěrového platebního prostředku. DOFA za stroj 042/321 => úhrada dofa směnkou 321/322
Proplacení směnky z bú 322/221

Zúčtování se zaměstnanci a institucemi
Pro evidenci zúčtovacích vztahů k zaměstnancům a k institucím je vyhrazena 33. účtová skupina. Zúčtování se zaměstnanci 331 – Zaměstnanci.
Ze mzdy se sráží soc. a zdrav. poj., záloha na daň z příjmů, a další (výživné, splátky půjček...)
Soc. a zdrav. Pojištění
Výpočet pojistného
1. Ze mzdy zaměstnance se sráží pojistné a to:
a) 4,5% z příjmů jako zdravotní pojištění
b)8,0% z příjmů jako sociální pojistné
2. kromě sazeb pojistného odvádí zaměstnavatel ještě pojistné jako svuj daňově účinný náklad
a)zdrav. Poj. 9%
b)soc. poj. 26%

Účtování pojistného:
na straně dal účtu 336 se zachycují závazky ze soc. zabezpeč. A zdrav. Poj. Se souvztažným zápisem na vrub účtu:
a) 524 – Zákonné soc. poj. tj. zákonné soc. pojištění – předpis 524/336
b) 331 – Zaměstnanci tj. srážka ze mzdy 331/336

Daň z příjmů ze závislé činnosti
Pro způsob zdanění mzdy daní z příjmů na účet 342 – ostatní přímé daně má zaměstnanec podepsáno prohlášení k dani:
1. Má-li zaměstnanec podepsáno prohlášení k dani je daň z příjmů srážena ve formě zálohy na daň
2. Nemá-li zaměstnanec podepsáno prohlášení k dani, potom je pro způsob zdanění rozhodující výše hrubé mzdy.
a) do 5.000,- srážková daň
b) nad 5.000,- záloha na daň

Záloha na daň z příjmů ze závislé činnost je povinná platba, která se sráží v průběhu zdaňovacího období. 331/342

Srážky požadované Zaměstnancem
Představují závazek na účtě 379 – jiné závazky
tj. sražení výživné 331/379

Nemocenské dávky
- je-li zaměstnanec nemocný pobírá nemoc. dávky, které podnik nárokuje u Okresní správy soc. zabezpečení a účtují je 336/331¨

Mzdová evidence
Povinnost plátců je vést o výplatách evidenci na mzdových listech. Mzdové listy jsou analytickou evidencí k účtu Zaměstnanci.

5. Daňová evidence

2010-07-19T01:05:00.000-07:00

5. Daňová evidence

Datum Doklad Text Peněž. Prostředky v hotovosti Peněž. Prostředky na bank. Účtech Průběžné položky Příjmy zahrnov. Do ZD Výdaje odčitatelné od ZD Příjmy nezahrnov. Do ZD Výdaje neodčitatelné od ZD
příjem výdej příjem výdej příjem výdej
a b c 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Peněžní deník

Příjmy daňové: tržby
Úroky
přijaté zálohy od odběratelů

Příjmy nedaňové: DPH
Přijaté půjčky
Vlastní vklad OSVČ

Výdaje daňové:
Nákup materiálu a zboží
Zálohy na materiál a zboží
Mzdy
S a ZP ke mzdám
Daň z příjmů a ze závislé činnosti(zaměstnanci)
Nájemné
Opravy
Energie
Služby
Úroky z úvěru
Bankovní poplatky

Výdaje nedaňové:
náklady na reprezentaci
Osobní použití podnikatele
DPH
Splátky půjček
Dary
Stravné nad 50%
Nákup DM

Zapisování a evidnce DPH u plátců
O dani z přidané hodnoty se v peněžním deníku zapisuje v okamžiku proběhnutí platby, ale z hlediska evidence DPH je rozhodující datum uskutečnění zdanitelného plnění (dále DUZP)

Zapisování DPH v peněžním deníku:
• DPH na vstupu (tj. nákupy) ve výdajích nezahrnovaných do ZD(sl. 10)
• DPH na výstupu (tj. prodeje) se účtuje do příjmů nezahrnovaných do ZD (sl.10)
• Odvod DPH finančnímu úřadu se účtuje jako výdaj nedaňový (sl. 10)
• Vrácení nadměrného odpočtu se účtuje jako příjem nedaňový(sl. 9)

Zapisování částečné úhrady pohledávky (resp. Závazu) do peněžního deníku
Částečná úhrada pohledávky či závazku u plátce daně z přidané hodnoty se deníku přednostně vypořádá s pohledávkou či závazkem z titulu daně z přidané hodnoty a až zbylá část se zaúčtuje do příslušného sloupce příjmů či výdajů(podle toho, čeho se platba týkala)

Průběžné položky
Průběžné položky slouží k zaznamení převodu peněžních prostředků z pokladny na běžný účet, případně k pohybu peněž mezi více běžnými účty.(V UCE tomu odpovídá 261-peníze na cestě)

Kniha pohledávek a závazků
Kniha faktur vydaných a přijatých
Základem evidence pohledávek a závazků u všech podnikatelů bude kniha přijatých a vydaných faktur, ve které bude soustředěna evidence pohledávek a závazků z běžných dodavatelsko-odběratelských vztahů.
Ostatní pohledávky a závazky
Zvláštní knihu pohledávek a závazků je možno zřídit pro neobchodní závazky a pohledávky. Jedná se například o evidenci:
• Poskytnutých a přijatých bankovních úvěrů
• Závazků popř. pohledávek k finančním úřadům = kniha daní
• Pohledávek k zaměstnancům
• Závazky z titulu zaměstnávání pracovníků, např. zúčtování hrubé mzdy, závazky ke zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení

Výpočet základu daně
Hospodářský výsledek(rozdíl daňových příjmů a výdajů v peněžním deníku) musí být upraven o nepeněžní operace dle zákona o daních z příjmům.
Mezi nepeněžní operace upravující základ daně patří například:
• Roční odpisy dlouhodobého majetku
• Zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého majetku
• Poměrná část nájemného z finačního leasingu
• Tvorba a čerpání zákoných rezerv

4. Zásoby, druhy, způsob A,B evidence zásob materiálu

2010-07-19T01:02:00.000-07:00

4. Zásoby, druhy, způsob A,B evidence zásob materiálu

• O zásobách se účtuje v účtové osnově v 1. účtové třídě, která obsahuje tyto skupiny:
11 Materiál
12 Zásoby vlastní výroby
13 Zboží
15 Poskytnuté zálohy na zásoby

Oceňování zásob
• při pořizování zásob se používají tyto typy cen:
1) Pořizovací cena - používá se u nakoupených zásob ( u zboží a u materiálu)
2) Vlastní náklady - používá se u zásob vlastní výroby, pro určení vlastních nákladů se sestavuje kalkulace
3) Reprodukční pořizovací cena - používá se u přijatých darů a u zásob převedených z osobního vlastnictví

Oceňování zásob při úbytcích
• V praxi často nastává situace, že u jednoho druhu materiálu je různá cena např. z důvodu různých přepravních nákladů
• Při oceňování úbytků může firma použít tyto způsoby:

1) Metoda FIFO (first in first out)
• Metoda "první do skladu první ze skladu", kdy jsou jako první vydávány zásoby, které byly jako první nakoupeny ve skutečných pořizovacích cenách
• Podmínkou je přesná evidence materiálu
• Výhodou je přesné oceňování zásob

2) Vážený aritmetický průměr
• Má dvě formy:
a) Průměr proměnlivý
• Počítá se při každém přírůstku zásob
• Při jeho výpočtu se sečte hodnota zásoby materiálu na skladě a hodnota posledního přírůstku a dělí se součtem množství zásob na skladě a množství posledního přírůstku

MNS v Kč + posl. přír. v Kč
Váž. prům. proměn. = --------------------------------------
MNS v množ. + posl. přírůst. množst.

b) Průměr periodický
• Tento průměr se počítá vždy za urč. období, které nesmí být delší než jeden měsíc
• Při jeho výpočtu se sečte hodnota zásoby na začátku období a hodnota všech přírůstků za období a dělí se součtem počáteční zásoby a všech přírůstků za období

hodn. zásob na poč. (Kč)+hodn. přírust.
Prům. per.= -----------------------------------------------
množ. poč. zás.(mj)+množ. přírust.(mj)

• Používaný způsob oceňování zásob musí být popsán ve vnitřní účetní směrnici

ÚČTOVÁNÍ ZÁSOB - ZPŮSOB A
• české účetní standardy umožňují vést účtování zásob dvěma způsoby, které se označují jako způsob A a způsob B
• Pro způsob A je typické používání účtů 111 Pořízení materiálu a 112 - MNS v průběhu účetního období (při účetní uzávěrce se účet 111- Poř. Mat. vyrovnává prostřednictvím účtu 119 - Materiál na cestě nebo 389 - Dohadné účty pasivní)
• Při účtování materiálu mohou nastat tyto situace:

1) Vlastní výroba materiálu
• Některé účetní jednotky vyrábějí urč. druhy materiálu ve vlastní režii, např. obaly, pomocný materiál, ...
• Vlastní výroba materiálu se účtuje do výnosů prostřednictvím účtu 621 - Aktivace materiálu a zboží na straně DAL se souvztažným zápisem na MD účtu 111 Pořízení mat. a převzetí tohoto materiálu se účtuje obvyklým způsobem
• K ocenění se použijí vlastní náklady

2) Vlastní doprava materiálu
• k přepravě nakoupeného materiálu může firma použít vlastní přepravní prostředek
• na tuto přepravu vytvoří vnitropodnikovou fakturu, kterou zaúčtuje na MD - Pořízení materiálu 111 a na D - Aktivace vnitropodnikových služeb 622

3) Nákup materiálu v zahraničí
• od 1. 5. 2004 je odlišné účtování při nákupu v členských zemích EU a z ostatních zemí
• při nákupu z nečlenských států EU se účtuje clo jako součást pořizovací ceny na MD Pořízení mat. 111 a na D Jiné závazky 370, u plátců DPH se zúčtovává DPH na vstupu na str. MD - DPH 343 a na D - Jiné závazky

NÁKUP V ČLENSKÝCH ZEMÍCH EU
• v těchto případech je český odběratel povinen oznámit dodavateli své DIČ
• v takovém případě zahraniční dodavatel neúčtuje DPH, ale česká firma vypočte DPH sama a zaúčtuje jako daňovou povinnost na MD 349 Spojovací účet k DPH a na D 343 DPH
• po obdržení daňového dokladu ze zahraničí účtuje český odběratel nárok na odpočet DPH na MD 343 DPH a na D 349 Spojovací účet k DPH (povinnost odvodu DPH je nulová)

4) Reklamace dodávek materiálu
• Při přejímce dodávky materiálu může odběratel zjistit urč. nedostatky (vadný materiál, chybné množství, jiný materiál)
• odběratel sepíše protokol o vadách a zašle dodavateli reklamaci
• dodavatel reklamaci uzná a navrhne způsob řešení :
• výměna materiálu, doplnění chybějícího množství, (o těchto způsobech řešení se neúčtuje)
• dodavatel také může poskytnout slevu nebo snížit fakturovanou částku a zašle tzv. dobropis - daňový doklad a účtuje se opačně než došlá faktura (MD - Dodav., na D - Poříz. Mat. a na D - DPH)
• při reklamaci je možné použít i účet 315 - Ostatní pohledávky, na který se zaúčtuje částka reklamačního nároku na MD se souvztažným zápisem na D - 111 - Pořízení mat. (v ceně bez DPH)
• Pokud dodavatel odmítá reklamaci uznat, většinou dojde k soudnímu řízení a pokud i soud zamítne reklamační nárok, zaúčtuje se na MD - 549 Manka a škody z provozní činnosti a na D - 315 Ostatní pohledávky nebo 111 Pořízení materiálu

5) Inventarizační rozdíly u zásob materiálu
• účetní jednotka musí uskutečnit inventarizaci u zásob nejméně jednou za účetní období
• skutečný stav zásob se zjišťuje převážně fyzickou inventurou, pouze v některých případech se používá inventura dokladová (u materiálu ve zpracování)
• účetní stavy zásob jsou uvedeny na skladních kartách, popř. v knize zásob
• při porovnání skutečného a účetního stavu se mohou zjistit inventarizační rozdíly

A) PŘEBYTEK
• skutečný stav je vyšší než stav účetní
• tyto přebytky zaúčtujeme na MD 112 - MNS a na D 648 - Jiné provozní výnosy
B) MANKA
• musí u nich být proveden rozbor, z jakého důvodu vznikly
• u některých druhů materiálu, u kterých dochází k tzv. přirozeným úbytkům ( např. odpařování těkavých látek, rozprašování u sypkých látek) musí být vypracovány normy přirozených úbytků
• úbytky, které jsou do normy přirozených úbytků se účtují jako běžná spotřeba na MD 501 - Spotřeba materiálu a na D 112 - MNS
• ostatní manka (manka nad normy přirozených úbytků, manka zaviněná zaměstnanci a jiná) se účtují na MD 549 - Manka a škody z provozní činnosti, na D 112 - MNS
• pokud se prokáže zavinění manka, dojde k předpisu k úhradě, který se zaúčtuje na MD 335 Pohledávky za zaměstnanci a na D 648 - Jiné provozní výnosy
Škody na zásobách materiálu
• k poškození zásob může dojít při neočekávaných událostech (živelné pohromy - záplavy, vichřice, požár, sesuvy půdy)
• u těchto událostí musí účetní jednotka rozhodnout, zda jsou zcela mimořádné nebo se mohou opakovat
• u mimořádných událostí se částka škody účtuje na MD 582 - Škody, u opakovaných událostí se použije účet 549 - Manka a škody z provozní činnosti
• pokud má firma uzavřeno majetkové pojištění, zašle jí pojišťovna vyúčtování náhrady škody, které se zaznamená na MD 378 - Jiné pohledávky a na D 648 - Jiné provozní výnosy (u opak. události) nebo na D 688 - Ostatní mimořádné výnosy (u mimořádných událostí)
• pokud pojišťovna nezašle vyúčtování náhrady škody do konce účetního období, odhadne částku náhrady účetní jednotka a zaúčtuje na MD 388 - Dohadné účty aktivní a na D 648 nebo 688
• došlé vyúčtování v dalším účetním období se zaúčtuje na MD 378 - Jiné pohledávky a na D 388 - Dohadné účty aktivní a o případný rozdíl se upraví částka výnosů
Materiál přijatý jako dar
• přijetí materiálu je možné na základě darovací smlouvy,
• k ocenění se použije reprodukční pořizovací cena stanovená odborným posudkem soudního znalce
• příjemka se zaúčtuje na MD 112 - MNS a na D 413 - Ostatní kapitálové fondy(vlastní pasiva)
• příjemce daru většinou hradí darovací daň, jejíž předpis se účtuje na MD 538 - Ostatní daně a poplatky a na D 345 - Ostatní daně a poplatky

ÚČTOVÁNÍ MAT. - ZPŮSOB B
• účetní jednotky si mohou zvolit mezi způsobem A a B a vybraný způsob musí být určen ve vnitřní účetní směrnici
• pro způsob B je typické, že v průběhu účetního období se nepoužívají účty 111 - Pořízení materiálu a 112 - MNS
• všechny výdaje při pořízení materiálu včetně vnitropodnikové přepravy se účtují přímo do nákladů na účet 501 Spotřeba materiálu

Způsob A Způsob B
======================================
DOFA 111/- 501/-
343/- 343/-
-/321 -/321
Příjemka 112/111 Neúčtuje se
Výdejka sp. mat 501/112 Neúčtuje se
Výdejka prod. mat 542/112 542/501
------------------
účetní uzávěrka
PZ Neúčtuje se 501/112
KZ Neúčtuje se 112/501
+ inventarizační rozdíly

• Účet 112 MNS se při otevírání účtů otevře obvyklým způsobem - na MD 112 MNS a na D 701 - PÚR
• při účetní uzávěrce se celá počáteční zásoba převede do spotřeby na MD 501 - Spotřeba materiálu a na D 112 MNS
• při účetní uzávěrce se počáteční zásoba převede do spotřeby na MD 501 - Spotřeba materiálu a na D 112
• Konečný stav zásob podle skladové evidence se zaúčtuje na MD 112 MNS a na D 501 - Spotřeba materiálu, následně se zaúčtují případné inventarizační rozdíly

3. Finanční účty

2010-07-19T01:00:00.000-07:00

3. Finanční účty

Pokladna
• stav a pohyb peněz v hotovosti je evidován na účtě 211 - Pokladna
• při účtování se vychází z účetních dokladů - příjmové a výdajové pokladní doklady
• PPD ve dvou vyhotoveních - jako doklad a jako stvrzenka, VPD v jednom vyhotovení
• za peněžní prostředky v pokladně odpovídá pokladník
• analytická evidence je pokladní kniha
• na konci prac. dne se zjistí skutečná hotovost a porovná se zůstatkem v pokl. knize; případný rozdíl je buď pokladní schodek 335/211

• nebo pokladní přebytek 211/668
• minimálně 1x ročně inventarizace – ztráta 569/211, přebytek 211/668

1. pokladní hotovost
2. hotové peníze, šeky přijaté místo hotovosti, poukázky k zúčtování, valuty

nejčastější příjmy - tržby za zboží, výběr z Bú

výdaje - mzdy, nákup DIM, cestovné

Ceniny
• 213/211 VPD - nákup cenin
• ocenění v nominální hodnotě
• aktiva
• poštovní známky VÚD spotřeba 518/213
• kolky 538/213
• zakoupené stravenky do provozoven
• telefonní karty, jiné karty
• poukázky na pohonné hmoty 501/213

Peníze na cestě
• tento účet má zvláštní význam - slouží k překlenutí časového nesouladu mezi účtováním pokladních dokladů a výpisů z účtů
• ke dni účetní uzávěrky může vykázat aktivní nebo pasivní zůstatek
• používá se také při převodech mezi dvěma bankovními účty
• je zde možno účtovat též směnky na cestě

Bankovní účty 221
vkladové účty
úvěrové účty

Vkladový bankovní účet - běžný účet
• jsou zde vedeny peněžní prostředky účetní jednotky
• nepatří sem termínované vklady
• analytická evidence podle druhů účtů a bank (musí být rozděleno)
• podkladem pro účtování je výpis z účtu
• Kontokorentní účet - kombinace běžného a úvěrového účtu

568/221 bankovní poplatky
221/662 úroky z vkladu
562/221 úroky z úvěru , Na účtě 221 - Bankovní účty je účtován i devizový účet (v přepočtu na naši měnu)
Úvěrové účty
úvěry krátkodobé - evidovány v účt. třídě 2

231 Krátkodobé bankovní úvěry

232 Eskontní úvěry - používají se při eskontu směnky

• povolené krátk. úvěry připisuje peněžní ústav na běžný účet nebo přímo uhrazuje fakturu dodavatelům
• úvěry dlouhodobé - evidovány v účt. třídě 4
461 Bankovní úvěry

• častěji dochází k čerpání povoleného úvěru přímou úhradou dodavatelům
připsán na běžný účet - poskytnut úvěr 261/231
VBÚ - poskytnut úvěr 221/261

2. Majetek a závazky v cizí měně

2010-07-19T00:58:00.000-07:00

2. Majetek a závazky v cizí měně

VALUTOVÁ POKLADNA
• podnik k hotovostním úhradám může používat i cizí měny - "valuty"

• pro valutové pokladny se zřizují analytické účty podle jednotlivých měn (např. 211/2 - Pokladna valutová v Eurech)

• při účtování o valutové pokladně se musí uvádět zápisy jak v cizí měně, tak v přepočtu na českou měnu

• pro přepočet může účetní jednotka použít bud tzv. denní kurz, který vyhlašuje Česká národní banka nebo tzv. pevný kurz, který si stanoví sama na určité období (např. 1 měsíc nebo čtvrtletí)

• při výběru valut z běžného účtu se použije kurz příslušné banky

• zůstatek valutové pokladny se musí přepočítat i v den účetní uzávěrky kurzem ČNB

• zjištěné rozdíly ovlivňují výsledek hospodaření a účtují se bud do nákladů na účtu 563 - Kurzové ztráty nebo do výnosů na účtu 663 - Kurzové zisky

• při služební cestě do zahraničí musí zaměstnavatel případnou zálohu vyplatit ve valutách

• při vyúčtování této zálohy použije stejný kurz, jako v den výplaty

• případný doplatek je vyplácen v Kč

Kurzové rozdíly u pohledávek a závazků
• pokud účetní jednotka eviduje pohledávky nebo závazky v cizí měně, musí je uvádět jak v částce cizí měny tak v Kč

• přepočet se uskuteční každodenním kurzem, který určuje ČNB nebo pevným kurzem, který si určí účetní jednotka

• přepočet se musí uskutečnit v den vzniku pohledávky nebo závazku (v den vystavení nebo přijetí faktury)

• další přepočet musí být proveden v den úhrady faktury a pokud je jiný kurz, vznikají kurzové rozdíly, které se účtují buď do nákladů na úč. 563 Kurzové ztráty nebo do výnosů na úč. 663 - Kurzové zisky

• neuhrazené pohledávky a závazky musí účetní jednotka přepočítat v den účetní uzávěrky a to kurzem ČNB

• tyto kurzové rozdíly se účtují stejným způsobem

Příklad

MD D

Zaplaceno z běžného účtu 31 400 261 221
Příjem do valutové pokladny 31 220 211 261
Kurzový rozdíl 180 563 261
Záloha na služební cestu 3 180 335 211
Vyúčtování služební cesty 4 611 512 335
Doplatek 1 431 335 211
Faktura přijata od Švýcarského doda. 700 000 111 321
Celní deklarace clo 110 000 111 379
DPH povinnost přiznat 153 000 349 343
DPH nárok na odpočet daně 153 000 343 349
Převzetí náhradních dílů na sklad 800 000 112 221
Úhrada celnímu úřadu 100 000 379 221

1. Právní úprava účetnictví, základy účetnictví

2010-07-19T00:56:00.000-07:00

1. Právní úprava účetnictví, základy účetnictví

I. Pojmy podle zákona o účetnictví
Účetní jednotka
- fyzické osoby (FO) nebo právnické osoby (PO), které vedou účetnictví

Předmět účetnictví (co účetnictví sleduje v penězích):
- Účetní jednotky účtují o:
• stavu a pohybu majetku
• stavu a pohybu závazků
• o nákladech a výnosech
• o výsledku hospodaření

Využití informací z účetnictví:
- informace o účetních jevech pro podnikatele (vlastníka)
- důkazní prostředky při vedení sporů
- zajišťování správného hospodaření s majetkem a jeho ochrana
- podklady pro vyměření daní
- podklady pro rozhodování různých subjektů

Uživatelé účetních informací:
INTERNÍ: manažeři, vlastníci, zaměstnanci
EXTERNÍ: banky, dodavatelé, zákazníci, možní investoři, finanční úřady, instituce
zdravotního a sociálního pojištění

Účetní období:
12 po sobě jdoucích měsíců, může to být:
KALENDÁŘNÍ: od 1. 1. do 31. 12.
HOSPODÁŘSKÝ: jinak např. od 1. 9. do 31. 8.

Kdo musí vést účetnictví:
- všechny PO
- FO zapsané do obchodního rejstříku
- FO, které měly v předchozím účetním období obrat více než 15 mil. Kč
- FO, které se pro účetnictví rozhodly dobrovolně

Podle čeho se postupuje při vedení účetnictví:
1. podle zákona o účetnictví
2. podle vyhlášky Ministerstva financí (MF)
3. podle Českých účetních standardů, vydaných MF

Daňová evidence:
- neřídí se zákonem o účetnictví, ale zákonem o daních z příjmů
- vedou ji podnikatelé FO, kteří nemusí vést účetnictví
- dřív se nazývala Jednoduché účetnictví

Požadavky, kladené na vedení účetnictví:
- Účetnictví musí:
1. být správné (respektujeme – dodržujeme všechny právní normy)
2. být úplné (účetní jednotka zaúčtovala do účetního období všechny skutečnosti, které do tohoto období patří)
3. být průkazné (všechny skutečnosti v účetnictví lze prokázat – doložit doklady a invertarizací)
4. zajistit trvalost účetních záznamů (všechny záznamy v účetnictví musí být uloženy po dobu, kterou určuje zákon o účetnictví a musí být po celou dobu čitelné)

II. Účtový rozvrh
Účtový rozvrh sestavuje účetní jednotka na začátku účetního období. Je to seznam všech syntetických a analitických účtů, které budeme v období používat. Při jeho sestavování musíme vycházet ze směrné účtové osnovy.

Syntetické účty:
- jednotlivé účtové skupiny se dále dělí na syntetické účty
- účetní jednotky, které vedou účetnictví v plném rozsahu, mají syntetické účty označené trojmístným číslem a názvem
o první číslice značí účtovou třídu
o druhá účtovou skupinu
o třetí pořadí účtu v určité účtové skupině

Analytické účty:
- při používání analytických účtů se doplňuje za trojmístnou číslici navíc další číslice
Např.: 511/100 – Opravy a udržování dlouhodobého hmotného majetku

III. Účetní doklady
- doklad s povinnými náležitostmi podle zákona o účetnictví
- průkazný účetní záznam, který zachycuje a ověřuje hospodářské nebo účetní operace

Členění:
1. podle druhu
- VYFA, DOFA, PPD, VPD, BÚ, VBÚ

2. podle počtu účetních případů
- jednotlivé => dokumentují jednotlivou hospodářskou operaci
- sběrné => shrnují více jednotlivých účetních dokladů zachycující stejné hospodářské operace

3. podle místa vzniku
- vnější => mají vztah k okolí podniku, jsou to veškeré účetní doklady, kdy účastníkem účetního případu je někdo z okolí účetní jednotky
- vnitřní => mají vztah k účetním případům, které se uskutečnily pouze uvnitř podniku

Vyhotovování účetních dokladů:
1. ihned po zjištění skutečností, které bude doklad ověřovat
2. účet. Doklady se vyhotovují za
a) v písemné podobě
b) s využitím technic. prostředků

Opravy v účet. dokladech:
1. oprava přímo v účet. dokladu ( u příjemky, výdejky, VÚD, nelze použít u pokladních dokladů, pokud se opravuje částka)
přípustná pouze oprava přeškrtnutím (původní zápis zůstává čitelný + poznámka (datum a podpis, kdo opravil))
2. nový doklad (označí se jako opravný a původní chybný se nevyhazuje)

IV. Rozvaha
Aktiva:
- majetek podle složení
Pasiva:
- majetek podle původu zdroje
AKTIVA = PASIVŮM
- rozsah mezi aktivy a pasivy se nazývá základní bilanční rovnice
- aktiva se rovnají pasivům, protože se jedná o dvojí pohled na jednu věc tj. majetek

Rozvaha (Bilance)
- stav majetku (aktiv) a zdrojů krytí (pasiv) k určitému dni
1. řádná
2. mimořádná
rozvahová položka – řádek v rozvaze a rozvahový stav je peněžní částka u rozvahové položky

JOBING - Probuďte se a dosáhněte úspěchu každý den

2010-04-07T02:34:00.000-07:00

Probuďte se a dosáhněte úspěchu každý den

Představte si toto: vzbudíte se a okamžitě něčeho dosáhnete. Přijedete do cíle, uděláte pokrok, dosáhnete rozmach a získáte úctu. Uděláte z toho část vašeho programu a dosáhnete něčeho každý den, okamžitě.

Jediné, co musíte udělat, je chopit se cíle, když se vzbudíte.

Každé ráno, když se probouzím, začnu pracovat na jednom z mých cílů předtím, než začnu s něčím jiným, Dokonce předtím, než se nasnídám, dám si sprchu nebo se obléknu do pracovního oblečení, obvykle ukončím nejvýznamnější roli mého dne.

Když jsem s tímto začal, mělo to obrovský vliv na mou produktivitu. Udělal jsem nejdůležitější věc, udělal jsem pokrok oproti předchozímu dni, dosáhl jsem, čeho jsem chtěl a po zbytek dne jsem k tomu jen přidával.

Prováděním této části mé ranní rutiny jsem si každé jedno ráno dodal velkou dávku povzbuzení na další den. Můj výkon a pokroková intenzita překročila strop, můj rozmach vzrostl a pocit, že něčeho dosahuji je nepřetržitě se mnou.

Je jednoduché udělat to a může to být nejrychlejší a nejjednodušší nápad jaký jste kdy použili!

První krok je naplánovat si, na čem budete pracovat. To musí být provedeno noc předem.

Co je váš největší cíl? Co je nejdůležitější úkol, který máte udělat? Co sklidí největší užitek? Co by vás mohlo posunout dále a potlačit k tomu, co chcete?

Důležitým bodem je vybrat si něco, co poskytuje nejvíce výsledků, něco, co má pro vás smysl a pomůže vám posouvat se k vašim cílům. Pokud si vyberete hlavní úlohu, která odpovídá vašim životním cílům, pocítíte silnější smysl vašeho výkonu. Pokud čelíte rozhodnutí psát knihu nebo žehlit věci, začněte s psaním knihy! Chopte se velké věcí co nejdříve během dne a uvidíte, že stále budete mít čas na menší věci. Dejte je na spodek vašeho "udělat" seznamu!

Když už jednou víte, co budete dělat a máte stanovené své plány na ráno, kdy se vzbudíte, je čas zapomenout na ně a zdřímnout si!

Když se vzbudíte, okamžitě začněte. Vyskočte z postele, přeskočte všechny své ranní zvyky a jen začněte pracovat na úloze.

Nenechte si sprchu, nezačněte se chystat do práce, nenatáhněte se, nelehejte si zpátky do postele a nezapínejte televizor. Pokud opravdu musíte něco sníst, rychle si něco vezměte a počkejte na později, kdy si dáte větší snídani (pouze pokud váš plán na práci bude trvat déle).

Nepřipouštějte si žádné rozptýlení. Žádnou televizi, rádio, nekontrolujte si e-maily, nelistujte webové stránky, nechoďte na facebook.

Pokud je to možné, nedovolte nikomu, aby vás zastavil nebo vyrušil. Když jsem byl služební cestě s kolegy a často jsme museli spát ve stejném pokoji, zjistil jsem, že pokud vstanete dříve než ostatní, velmi to pomůže. Získáte hodinu nebo dvě, kdy můžete jen tiše sedět a věnovat se své úloze. Je to taková tichá izolace, která je ideální, aby se něco udělalo.

Pokud to budete dělat každý den, pokaždé, když vstanete, uděláte pokrok, dříve než si dáte sprchu a obléknete se, dosáhnete, čeho jste chtěli. Než se ostatní probudí, dosáhnete jeden ze svých velkých cílů. Je to zvyk, který mění život a je snadné ho začít. Udělejte z něj část vašich ranních zvyklostí a uvidíte jak poroste úroveň vašeho úspěchu, přinášejíc každý den více než co jste předtím dosáhli. Tím, že to děláte každý den, vám pomáhá zůstat motivovaný, je to neustálý progres, není to jednou do týdne, je to každý den, je to část vašich zvyků, je to první věc, kterou děláte, vše ostatní je na druhém místě .

Tyto cíle, které jsou na seznamu "někdy brzy během dne" mohou být dosaženy dříve, než se ostatní probudí. Zbytek vašeho dne začnete s tím, že jste si splnili hlavní cíl, udělali jste dobrou pohnutku na zbytek vašeho dne a budete inspirovaní a motivovaní tím, co jste již dosáhli. Tento nepřetržitý pocit úspěchu každé ráno znamená, že se vyvíjí vaše sebeúcta, což znamená, že jste motivován k dosažení více a více. Je to cyklus motivace a dosahování a když jste s tím už začali, je těžké přestat.

Zkuste to a dosáhněte něčeho až se příště vzbudíte.

Tento text poskytla společnost JOBING s.r.o.
JOBING - Týdenní posudek
JOBING - Sebemotivací k úspěchu
JOBING - Představte každého hovořícího
JOBING - Probuďte se a dosáhněte úspěchu každý den
JOBING - Princip úspěchu
JOBING - Organizování úspěšných setkání
JOBING - Neustálé vylepšování se
JOBING - Neuspět nebo uspět
JOBING - Mám toho hodně
JOBING - Jak získat charisma
JOBING - Jak vyniknout v místnosti plné lidí
JOBING - Jak se stát úspěšným
JOBING - Jak se mám stát úspěšným v ......
JOBING - Jak důležité je oblékání pro úspěch
JOBING - Jak dotáhnout věci dokonce - příručka pro začátečníky
JOBING - Jak být člověkem, na kterého se budou ostatní obracet
JOBING - Buďte úspěšný v tom, že donutíte jiné poslouchat
JOBING - Čtyři nápady jak dělat prezentace
JOBING - Špičkový osobní výkon
JOBING - inspirace pro pracovní život

Komponenty výsledovky

2009-03-21T12:24:00.000-07:00

Komponenty výsledovky (income statemant) u společnosti provozující služby a obchodní firmy
služeb obchodu

- -
minus minus

= =
equal equal

GM/NS sledovaný podíl obchodní marže na čistém
- prodeji
minus
=
equal

gross sales - hrubý prodej
net sales tj. čistý prodej - vratky - slevy
cost of goods sold - náklady prodaného zboží
net cost of purchased - čisté náklady nákupu

nákup celkem
čisté náklady nákupu
doprava

gross margin: rozdíl mezi čistým prodejem a náklady na prodané zboží
operating expenses (provozní výdaje) administrativa, prodejní výdaje tj. náklady na sklad, případně náklady pro prodej reklamu, náklady pro podporu prodeje, doručení zboží odběrateli, jestliže dopravu platí dodavatel, freight out expenses nebo náklady na doručení (delivery expenses).

Př. část výsledovky obchodní firmy:
Sales Debit Credit USD
Sales returns a allowens 297
Purchases 15,2
Purchases returns a allowens 114,8
Freight in 5,6
Selling Expenses 48,5
General a administr. expenses 37,2

ad a) Ve světě jsou uplatňovány dva přístupy, oba zohledňují aspekt dopravy:

2009-03-21T12:23:00.003-07:00

1) náklady na dopravu pořízeného zboží zahrnovaného do PC, zvyšují PC stav zásob v rozvaze a náklady prodaného zboží ve výsledovce (metoda freight – in) vč. dopravného snižuje ve výsledovce hrubou marži

2) dopravné nezařazované do PC, (freight out), považuje se za náklad běžného období. Ve výsledovce se pak uvádí pod položkou dopravné hned za náklady na prodané zboží jako přičitatelná položka k těmto nákladům, aby byla hrubá marže vypočtena odpovídajícím způsobem

ad b) vývoj cen a porovnání výhodnosti způsobů přepravy

Účetnictví a závěrečné výkazy obchodních firem a společností zabývající se obchodem liší od účetnictví firem výrobního zaměření.

- identifikovat vlivy managementu ve vztahu k obchodu (merchandising businesses), porovnat důsledně podíly služeb (service business) a obchodní činnosti; služby i obchod užívají totožné účetní metody.
Rozdílné účtování mají cash a prodej na úvěr (karty), výběr způsobu evidence zásob atp.

Oproti našemu pojetí je dále ...

2009-03-21T12:23:00.001-07:00

Oproti našemu pojetí je dále významný rozdíl: ocenění změny stavu vnitropodnikových zásob, který je záležitostí časového rozlišení nákladů, nikoliv přírůstkem či úbytkem výkonů ÚJ (viz účet 61 změna stavu). To pak má své důsledky při koncipování poměrových ukazatelů.

Rozdíl je i ve vymezení zásob např. nedokončené výroby prováděné na základě jiných dlouhodobých smluv, v zařazení náhradních dílů (i významné pořizovací ceny a dlouhodobého použití) do zásob, dále v možnosti ocenit zemědělské a lesní produkty pouze vlastními náklady, nikoliv vyšší čistou realizovatelnou hodnotu v případech uvedených v IAS 2. Dle IAS 2 dále lze ke stanovení nákladů pořízení zásob lze použít zjednodušení, např. metodu standardních nákladů či retrogádní metodu k oceňování velkého počtu rychle se měnících položek s podobnou ziskovou marží (snížení prodejní ceny o přiměřené procento hrubé ziskové marže).

Zvláštní postavení má pak doprava a to z důvodu její důležitosti v oblastech:
a) jako případná součást např. pořizovací cena zboží. Podíl platby dopravy dodavatelem či odběratelem
b) jako snížení či zvýšení nákladů a výhodnosti nabídky

Ve výroční zprávě jsou pak uvedeny ...

2009-03-21T12:22:00.001-07:00

Ve výroční zprávě jsou pak uvedeny čisté tržby s poznámkou vyčíslení slev celkem, např.

Př.
tis. USD
% Hrubé tržby 500
Odpočet prodejní vratky 30
Obchodní slevy 20
Hotovostní slevy 10
Čisté tržby 440 tis.

Income statement
Výsledovka obchodní firmy
Sales
Celkové tržby Total sales 500
Prodejní slevy Less Sales discounts sales 60
Rezervy na reklamu 25
Net Sales 415

V případě oceňování zboží

2009-03-21T12:21:00.004-07:00

Mimo prodejní (historické) ceny a jejích modifikací při oceňování zásob se oceňuje zboží čistou realizační cenou (čistou realizovatelnou hodnotou), tzn. běžnou tržní cenou. Tato cena se porovnává s cenou historickou a převezme se nižší z těchto cen (LCM - Lower of cost or Market Method)

- V případě účtování slev z prodejních cen (sales allowance), slev nákupních (purchase allowance)
Dva základní typy slev:
• Obchodní slevy (trade discounts) obchodním partnerům v rámci uplatňování obchodní politiky, sezónní slevy (rabaty, bonifikace)

• Hotovostní slevy, skonta, (cash discounts)
Slevy a vratky představují rozdíl mezi hrubou a čistou tržbou. Účetně je lze zaznamenat jako snížení výnosů, ovšem manažeři větších podniků vedou spíše samostatný opravný účet evidující vratky, slevy, což dovoluje sledovat a vyhodnocovat vývoj a určit následně potřebná opatření (např. změnu sortimentu). Rovněž ve výkazech se uvádějí slevy a vratky samostatně.

Česká účetní osnova třídí náklady ...

2009-03-21T12:21:00.003-07:00

Česká účetní osnova třídí náklady podle druhů, US GAAP dle účelu (výroba, prodej, administrativa)

Naše účetnictví se rokem 1993 poměrně značně přiblížilo účetnictví EU a účetnictví světovému. Přesto zůstává řada odlišností, které je třeba mít na zřeteli, zvláště ve firmách zabývajících se zahraniční obchodní činností.
¨
- Zmíněné nesrovnalosti se projevují i v používání terminologie, která může odlišná. Např. v případě obchodní marže (hrubá marže) jako rozdílu tržeb a nákladů prodaného zboží, se lze setkat s názvy: gross margin (hrubá marže), profit margin, gross profit. Přitom uvedené pojmy mohou mít i zcela jiný obsah. Jako synonyma jsou rovněž používány: např. obrat (turnover), prodej (sales) a výnosy (revenus).
Příspěvek na úhradu Gross Margin v Evropě
Contribution margin US
Zmíněný příspěvek na úhradu (viz kapitola Kalkulace), je používán v části EU jako gross margin (ev. Deckungsbeitrag), v části EU spojené s výukou spíše amerického účetnictví contribution margin, gross margin je pojat jako obchodní marže

Právě 4. direktiva, přes střetávání ...

2009-03-21T12:21:00.001-07:00

Právě 4. direktiva, přes střetávání anglosaské a kontinentální koncepce, je základem koncepce harmonizovaných postupů v rámci EU a tato jsou základem harmonizovaného účetnictví EU, všeobecné uznávané účetní zásady (obecné principy GP).

3. IAS V rámci celosvětové harmonizace působí Výbor pro mezinárodní účetní standardy zpracovávající IAS - Soubor mezinárodních účetních standardů (International Accounting Standards)
Bylo vydáno 31 IAS, např. IAS2 Zásoby revidované v r. 1993. Nově vyvíjené IAS se budou mimo jiné týkat např. zemědělství, snížení hodnoty aktiv atp. Zároveň dochází k revizi některých dalších existujících standardů.

4. Všeobecně uznávané účetní zásady zahrnují ideové předpoklady a principy účetního systému USA, ucelený teoretický základ a účetní standardy
- GAAP (Generally accepted Accounting Principles)
- UK GAAP (Generally accepted Accounting Principles) Anglie
- US GAAP (Generally accepted Accounting Principles) USA

ČISTÁ ZTRÁTA za období

2009-03-21T12:20:00.003-07:00

ČISTÁ ZTRÁTA za období - 151

8. K harmonizaci účetnictví
Vzhledem k potřebě zajistit v rámci EU a ve světové ekonomice co nejobjektivnější porovnatelnost získávaných účetních údajů, postupuje harmonizace účetních systémů poměrně rychlým tempem, byť je provázena problémy.

Stávající účetní systémy
1. Národní účetní standardy, identické pro konkrétní stát

2. Direktivy EU
V oblasti účetnictví se jedná o 3 direktivy, tvořící kodex legislativy EU
4. direktiva upravující účetní výkazy a přílohu
7. direktiva upravující konsolidaci účetních výkazů
8. direktiva pojednávající o auditorské činnosti
Vydávané normy – (direktivy) - zabudovává každá země EU do své národní úpravy. Právo volby umožňuje však jednotlivým zemím respektovat jejich specifika, což vede k nepostačující srovnatelnosti účetních informací v rámci EU.

(A) Výdaje na administrativu

2009-03-21T12:20:00.001-07:00

- materiál pro kancelář 20
- opravy v kanceláři 20
- cestovné ostatní 10
- nájemné kanceláře 200
- účetní, právní a ost. služby 200
- mzdy v administrativě 60
- soc. výdaje na administrativu 20
- odpisy kancel. majetku 150

Administrativní náklady celkem - 680

(F) Příjmy z úroků 1
Ostatní finanční náklady 10

Výsledek z finanční činnosti - 9

VÝSLEDEK Z BĚŽNÉ ČINNOSTI před zdaněním - 151
Daň z příjmů 0

Hrubá marže ze servisní činnosti + 60

2009-03-21T12:19:00.002-07:00

Hrubá marže z výnosů (z obratu) celkem: + 2 550

(M) Náklady na marketing a distribuci:
- reklamní předměty 10
- opravy v prodejně 30
- opravy auta ředitele 10
- cestovné k zákazníkům 50
- reprezentace 100
- nájemné prodejny 300
- reklama a propagace 250
- mzdy - prodavačů 300
- ředitelů 420
- sociální výdaje - prodavačů 100
- ředitele 140
- daně z aut 1
- pojištění prodejny 10
- pojištění aut 10
- odpisy zařízení prodejny 300
pojišťovna - 19

Marketing a distribuce celkem - 2 012,-

Např. pro prodej a servis

2009-03-21T12:19:00.001-07:00

(S) Výnos z prodeje zboží 12 600
Náklady na prodej zboží 10 110
- pořizovací cena prod. zboží 10 000
- cestovné pro zboží 80
- pojištění zásob zboží 30

Hrubá marže z prodeje zboží + 2 490

Výnosy ze servisní činnosti 400
Náklady na servisní činnost 340
- materiál pro servis 20
- cestovné techniků 60
- subdodávky pro servis 50
- mzdy techniků 120
- sociální pojištění techniků 40
- odpisy servisních přístrojů 50

602 - Tržby za prodej služeb

2009-03-21T12:18:00.002-07:00

602 - Tržby za prodej služeb 400 (S) 400
604 - Tržby za prodej zboží 12 600 (S) 12 600
648 - Ostatní výnosy 19 (M) 19
662 - Úroky 1 (F) 1

Součet výnosů 13 020
Účetní ztráta - 151

Pokud v této fázi budou zhotoveny výkazy zisků a ztrát zvláště pro prodej (S), M, A, F, výsledky hospodaření jednotlivých oborů činností

524 - Sociální a zdravotní pojištění 300

2009-03-21T12:18:00.001-07:00

524.1. na prodavače 100 (M)
524.2. na servisní techniky 40 (S)
524.3. na ředitele 140 (M)
524.4. na administrativu 20 (A)

538 - Ostatní daně a poplatky (auta, poplatky) 1

548 - Ostatní provozní náklady 50
548.1. Pojištění zásob zboží 30 (S)
548.2. Pojištění prodejny 10 (M)
548.3. Pojištění aut 10 (M)

551 - Odpisy majetku 500
551.1. zařízení prodejny 300 (M)
551.2. zařízení servisních přístrojů 50 (S)
551.3. kancelářský majetek 150 (A)

568 - Ostatní finanční náklady 10

595 - Daň z příjmů 0

Součet nákladů 13 171

512 Cestovné 200

2009-03-21T12:17:00.003-07:00

512.1. cestovné za nákupem zboží 80 (S)
512.2. cestovné k zákazníkům 50 (M)
512.3. cestovné servisních techniků 60 (S)
512.4. cestovné ostatní 10 (A)

513 Reprezentace 100 (M)

518 - Ostatní služby 1 000
518.1. Nájemné prodejny 300 (M)
518.2. Nájemné kanceláře 200 (A)
518.3. Reklama, propagace 250 (M)
518.4. Účetní, právní a ostatní služby 200 (A)
518.5. Subdodávky pro servis 50 (S)

521 - Mzdové náklady 900
521.1. Mzdy prodavačů 300 (M)
521.2. Mzdy servisních techniků 120 (S)
521.3. Mzdy ředitelů 420 (M)
521.4. Mzdy v administrativě 60 (A)

Obdobně jako v případě propočtu obchodní marže ...

2009-03-21T12:17:00.001-07:00

Obdobně jako v případě propočtu obchodní marže a kalkulací se snažíme v rámci co nejvyšší dosažené a vypovídací schopnosti výkazů přiřadit co nejvíce nákladů k prodejům S, marketingu a distribuci(M). Administrativní náklady (A) by měly zůstat ryze neproduktivní (účetní, právníci,...). Ostatní náklady (O) by měly obsahovat jen položky nikam nepřiřaditelné. Pozornost pak je třeba věnovat i vykazování výnosů, které nemají s obchodní činností nic společného (př. úhrada nákladů za opravu havarovaného auta od pojišťovny), vykázat jako úhradu nákladů na opravy.

501 Spotřeba materiálu 50
501.1. materiál pro servis 20 (S)
501.2. reklamní předměty 10 (M)
501.3. materiál pro kancelář 20 (A)

504 Prodané zboží v ceně pořízení 10 000 (S)

511 Opravy a udržování 60
511.1. v prodejně 30 (M)
511.2. auto ředitele 10 (M)
511.3. v kanceláři 20 (A)

Výkonová spotřeba 1 410

2009-03-21T12:16:00.001-07:00

Výkonová spotřeba 1 410
Spotřeba materiálu a energie 50
Služby 1 360
+ Přidaná hodnota 1 590
Osobní náklady 1 200
Mzdové náklady 900
Náklady na sociální zabezpečení 300
Daně a poplatky 1
Odpisy hmotného majetku 500
Ostatní provozní výnosy 19
Ostatní provozní náklady 50
Provozní hospodářský výsledek - 142
Finanční výnosy 1
Finanční náklady 10
Hospodářský výsledek z finančních operací - 9
Hospodářský výsledek z běžné činnosti 151

Pomocí AE rozdělíme položky dle oblastí výkonů a sice Prodej, služby, servis (S), marketing (M), administrativa (A), tak jak odpovídaly tyto činnosti vynaloženým nákladům a výnosům.

Součet nákladů

2009-03-21T12:15:00.000-07:00

602 Tržby z prodeje služeb 400
604 Tržby za zboží 12 600
648 Ostatní provozní výnosy 19
662 Úroky 1

součet výnosů 13 020

účetní ztráta - 151

Podnik vykázal ztrátu, přestože prodával s vysokou marží. Obchodní marže však není propočtena ze všech nákladů na prodané zboží (viz předchozí text).

Výkaz zisků a ztrát

Tržby za prodej zboží 12 600
Náklady vynaložené na prodej zboží 10 000
Obchodní marže 2 600
Výkony 400
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 400

ad C) Použití AE

2009-03-21T12:14:00.002-07:00

Výkaz zisků a ztrát v obchodní činnosti
Účetní výkazy v našich podmínkách nerozlišují podniky zabývající se výrobou, službami či obchodem. Nicméně ale jak již bylo zmíněno, v případě pořizování zboží, je nutno se zaměřit zejména na výkaz zisků a ztrát a zpracovat předložené údaje dle konkrétních požadavků vyplývajících z potřeb obchodní firmy.

Na příkladu obchodní firmy poskytující i servis, lze ilustrovat pohled na účetní výkazy z pozice obchodní činnosti

501 Spotřeba materiálu 50
504 Prodané zboží v ceně pořízení 10 000
511 Opravy a udržování 60
512 Cestovné 200
513 Náklady na reprezentaci 100
518 Ostatní služby 1 000
521 Mzdové náklady 900
524 Zákonné sociální pojištění 300
538 Ostatní daně a poplatky 1
548 Ostatní provozní náklady 50
551 Odpisy NIM a HIM 500
568 Ostatní finanční náklady 10
595 Daň z příjmů 0

Finanční výkaznictví nejen v hyperinflačních ekonomikách má 3 možnosti:

2009-03-21T12:14:00.001-07:00

• K inflaci nepřihlížet, vykazovat údaje na bázi původní kupní síly peněz v době, kdy se uskutečnily hospodářské operace, přepočet je na uživatelích účetních údajů (potřeba kvalifikace).
• Sestavovat výkazy na základě účetnictví vedeného na bázi původní kupní síly peněz, ale provádět jejich přepočty na pevnou kupní sílu peněz (v ÚJ), jeví se jako nejschůdnější.
• Začlenit systém přepočtů do soustavy účtů hlavní knihy a účetní výkazy sestavovat již na základě přepočtených zůstatků

Pro naše podmínky platí: vedle vypracování předepsané formy základních účetních výkazů je vhodné pro potřeby ÚJ sestavit i výkazy přepočtené.

Mezinárodní účetní standardy vyžadují vyčíslení vlivů externích faktorů, které ovlivnily hospodářský výsledek. Jako účelné se jeví přepočet účetních údajů na pevnou kupní sílu peněz (z pořizovací ceny) či přepočet na bázi reprodukčních cen.

ad A) Současná a budoucí hodnota peněz (peněžních toků)

2009-03-21T12:13:00.002-07:00

Zde nás budou zajímat závazky a zejména pak samozřejmě pohledávky podléhají tendenci znehodnocování kupní síly,

BH = SH ( 1 + i )n,
kde i = % inflace
n = počet let
SH = současná hodnota pohledávky (v angl. orig. present value)
BH = budoucí hodnota pohledávky (v angl. orig. future value)

Př. Dnešní pohledávka v nominální hodnotě 1 000 Kč při 12% znehodnocení kupní síly peněz představuje za 1 rok; 1 000 x ( 1 + 0,12 )1 = 1 120 Kč

Stávající systém účetnictví nebere v úvahu kupní sílu PJ, vypovídací schopnost výkazů a změny cen.

Změna kupní síly peněz má závažné důsledky pro účetnictví, stejně jako cenové indexy (dříve či později se promítnou až do cen spotřebitelských). Věřitel se musí spokojit s negativní úrokovou mírou, reálný úrok je nižší než pokles kupní síly (normální u bankovních depozit).

Mezi hlavní problémy lze uvést:

2009-03-21T12:13:00.001-07:00

- Okolnosti ovlivňující výsledek a dění ve firmě, o nichž výkazy nevypovídají
(např. konkurenčnost prostředí, kvalita území, kupní síla obyvatel, působení inflace, umístění);
- Údaje uvedené ve výkazech, mající alternativní podobu, např. způsob oceňování zásob, uplatňování způsobu odpisování, tiché rezervy;
- Užití AE, umožňující sledovat potřebné cíle kromě členění nákladových a výnosových účtů na základě daňové účinnosti, dále zmíněné členění nákladů na variabilní, fixní, členění nákladů dle souvisejících příčinných činností.

V tomto kontextu je zaměřena pozornost v dalším textu na:
A) Budoucí a současnou hodnotu peněz
B) Vliv inflace
C) Použití AE v obchodní činnosti

V návrhu novely zákona o účetnictví mimo jiné bude moci účetní závěrka obsahovat významné nesprávnosti, aniž by byla používána za nesprávnou.

Účetnictví ČR je založeno na bázi ...

2009-03-21T12:12:00.002-07:00

Účetnictví ČR je založeno na bázi historických cen, což ovšem neznamená, že se v rozvaze setkáme s jedinou oceňovací bází - vyplývá ze zákona o účetnictví: cena pořízení, cena pořizovací, reprodukční pořizovací cena, vlastní náklady, nominální hodnota.
Oceňování v historických cenách má své nedostatky:
- nebere v úvahu změny tržních cen majetku, který podnik vlastní
- nebere v úvahu změny kupní síly peněžní jednotky
- zkresluje hospodářský výsledek běžného roku
Aby uplatnění historických cen bylo smysluplné, musela by být splněna zásada stálé kupní síly peněžní jednotky. Tento předpoklad u nás není splněn - v období inflace není historická cena rozhodující. Jak tedy zlepšit vypovídací schopnost výkazů? Nejschůdnějším řešením přepočítat údaje výkazů v historických cenách (mimo systém účetnictví) na změněné ceny.

K NĚKTERÝM AKTUÁLNÍM OTÁZKÁM ÚČETNÍCH VÝKAZŮ

- Účetní výkazy jakkoliv představují nenahraditelnou informační základnu, nedisponují zcela výhradní objektivní vypovídací schopností o dané stávající situaci podniku, hospodářském výsledku a budoucí prosperitě firmy.

Doba obratu pohledávky

2009-03-21T12:12:00.001-07:00

Doba obratu pohledávky = faktor proporcionality
počet dní odpovídající tržbám

(pohledávky = k x tržby)

• podíl nedobytných pohledávek na celkovém stavu pohledávek (Σ pohledávek);

7. Účetní výkazy

Účetní závěrka spočívá v sestavení účetních výkazů, minimálně:
- Rozvahy (bilance)
- Výkazu zisků a ztrát (výsledovky)
- Přílohy

Rozvaha je v podstatě statickým pohledem na stav a strukturu aktiv a pasiv účetní jednotky, (vyjadřuje stav aktiv a pasiv ke dni sestavení rozvahy). Naproti tomu výsledovka se vztahuje vždy k určitému intervalu (ročnímu) a je přehledem o výsledných operacích za tento interval. Při sestavení výkazů se vychází ze zásady akruálního principu.
Výkazy v naší zemi jsou koncipovány přednostně pro potřeby finančního řízení a rozhodování.

3. Splacení pohledávky za upsané ...

2009-03-21T12:11:00.002-07:00

3. Splacení pohledávky za upsané vlastní jmění vkladem pohledávky 1 mil.Kč 311 353

4. Zánik původního závazku a pohledávky nabyté vkladem 1 mil.Kč 321 311

Daňové dopady pro společnost B jakožto nabyvatele nepeněžního vkladu pohledávky nejsou žádné.

Praktickými otázkami v oblasti pohledávek jsou vztahy:
• průběžné doby úhrady, režim inkasa (spíše pro případ individuálních odběratelů);
• skutečné příjmy v % tržeb v jednotlivých obdobích (měsících);
prognóza pohledávek;
Pohledávky = doba obratu pohledávek x tržby
počet dní odpovídající tržbám

Účtování a daňové dopady u společnosti A:

2009-03-21T12:11:00.001-07:00

Částka MD D
1. Počáteční stav pohledávek 1 mil.Kč 311
2. Upsání akcií společnosti B 1 mil.Kč 062 367
3. Splacení upsaných akcií
nepeněžním vkladem pohledávky 1 mil.Kč 367 311

Výsledkem je zrušení pohledávky v účetnictví společnosti A (vkladatele). Pohledávka se vlastně změnila v hodnotu finanční investice, která je oceněna účetní hodnotou vkladu, tedy nominální hodnotou pohledávky 1 mil.Kč. Daňové dopady na dani z příjmů nejsou žádné.

Účtování a daňové dopady u společnosti B:
Částka MD D
1. Počáteční stav závazků 1 mil.Kč 321
2. Zvýšení základního jmění úpisem akcií 1 mil.Kč 353 411

Vkladatel vlastní pohledávku, ...

2009-03-21T12:10:00.001-07:00

Vkladatel vlastní pohledávku, kterou v nominální hodnotě vkládá jako nepeněžní vklad do společnosti dlužníka, který má vůči vkladateli závazek. Tato operace je provedena na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Vklad je splacen dnem účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Tímto dnem zaniká u vkladatele pohledávka a u dlužníka závazek. Účelem této operace je zvýšení základního jmění u společnosti nabyvatele nepeněžního vkladu (ve vztahu k pohledávce se jedná o dlužníka), a tím zároveň založit či posílit kapitálovou účast vkladatele (ve vztahu k pohledávce se jedná o věřitele) na společnosti nabyvatele.

Příklad kapitalizace pohledávky
Společnost A prodala společnosti B zboží v hodnotě 1 mil.Kč a ve svém účetnictví eviduje pohledávku v nominální hodnotě 1 mil.Kč. Dlužník – společnost B však svůj závazek vůči společnosti A nesplnila. Společnost A se rozhodla, že v souladu s rozhodnutím valné hromady společnosti B o zvýšení základního jmění upíše akcie společnosti B. Svůj závazek z upsaných akcií společnost A splatí vkladem pohledávky vůči společnosti B v nominální hodnotě 1 mil.Kč. Celá nominální hodnota pohledávky ve výši 1 mil.Kč zvýší základní jmění společnosti B.

Na rozdíl od postupného daňového ...

2009-03-21T12:09:00.002-07:00

Na rozdíl od postupného daňového odpisu pohledávek starého bloku a tvorby opravných položek k pohledávkám nového bloku, kde byl vymezen okruh pohledávek, na které nebylo možné tyto výhody využít, u tvorby opravných položek na pohledávky za dlužníky v konkurzu či vyrovnacím řízení není žádné podobné omezení.

Další operace s pohledávkami

ZAPOČTENÍ POHLEDÁVEK – jedná se o vzájemnou úhradu pohledávek a závazků bez použití peněžních prostředků. Může se v tomto případě jednat i o jednostranný právní akt. Nezbytnou podmínkou je, aby šlo o pohledávky stejného druhu, tedy peněžité. Nelze započíst pohledávku peněžitou a nepeněžitou. Dále nelze započíst pohledávky promlčené, pohledávky, kterých se nelze domáhat u soudu, nelze též započíst pohledávku splatnou a nesplatnou. V praxi je běžné uzavírání dvoustranných smluv o započtení pohledávek a závazků. Tento postup může přispívat k průkaznosti evidence.

KAPITALIZACE POHLEDÁVKY – Obchodní zákoník umožňuje věřiteli vložit jeho pohledávku do společnosti dlužníka a tím získat podíl na společnosti dlužníka. Vkladatel, který je věřitelem, vkládá nepeněžní vklad, a to ve formě pohledávky do základního jmění společnosti dlužníka.

4. Konkurz byl na dlužníka prohlášen, ...

2009-03-21T12:09:00.001-07:00

4. Konkurz byl na dlužníka prohlášen, proběhl, bylo vydáno rozvrhové usnesení. Věřiteli ale nebyla uhrazena část (nebo celá hodnota) pohledávky. Neuhrazená část pohledávky bude jednorázově daňově účinně odepsána.

Konkurz - přihlášení pohledávky - rozpuštění opravné položky 391 AEN/659
- tvorba zákonné opravné položky 558/391 AED

Konkurz ukončen: - úhrada 1/2 pohledávky 221/311
- odpis 1/2 pohledávky 546/311
- rozpuštění zákonné opravné položky 391 AED/659

Účetní zachycení konkurzu likvidace OP nedaňová 559/391
OP daňově účinná 558/391
Konkurz přihlášení pohledávky: rozpuštění OP účetní 391ND/659
Tvorba zákonné OP 558/391Z
Konkurz ukončen:zčásti úhrada pohledávky 221/311
Odpis zbytku pohledávky 546/311
Rozpuštění OP 391Z/658

V úvahu přicházejí situace:

2009-03-21T12:08:00.004-07:00

1. Na dlužníka je prohlášen konkurz. V této situaci můžeme tvořit až 100% zákonnou opravnou položku, pokud:

• přihlásíme výši pohledávky u soudu ve lhůtě stanovené soudem. Na pohledávky po této lhůtě není možné vytvářet 100% opravné položky;

• vytvoříme opravnou pokožku v období, kdy došlo k přihlášení pohledávky. Není možné v roce 1999 přihlásit u soudu pohledávky a opravnou položku vytvořit až v roce 2000. V tomto případě by k tvorbě 100% opravné položky vůbec nedošlo;

• je-li pohledávka ve lhůtě přihlášena, ale je popřena správcem konkurzní podstaty, rozhodnutím soudu či jiného správního orgánu, k tvorbě opravné položky vůbec nesmí dojít, pokud však již byla vytvořena, musí být zrušena do zdanitelných výnosů.

2. Na dlužníka soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku, nebo z tohoto důvodu konkurz zrušil. Došlo-li tedy ke zrušení nebo neprohlášení konkurzu, v této situaci uplatníme daňově účinný jednorázový odpis pohledávky.

3. Soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu na dlužníka z jiných důvodů než je nedostatek majetku. Tato skutečnost vyvolá účetní, avšak daňově neúčinný odpis pohledávky. Pokud jsou k předmětné pohledávce vytvořeny zákonné opravné položky, lze uplatnit daňově účinný odpis pohledávky do výše kryté zákonnou opravnou položkou.

Bezúplatný převod pohledávky - dar

2009-03-21T12:08:00.003-07:00

Dárce (postupitel) se zavazuje poskytnout obdarovanému (postupníkovi) určitý majetkový prospěch, aniž by k tomu měl právní povinnost a postupník tento dar přijímá. Účel, že jakým k postoupení pohledávky dochází, je věcí účastníků smlouvy. Z hlediska formy je nutno u darovací smlouvy i smlouvy o postoupení pohledávky dodržet písemnou formu a to jednat pro zákonný požadavek ohledně postupní smlouvy a jednat z hlediska darovací smlouvy, neboť zde poskytuje slib majetkového prospěchu. Částka hodnoty pohledávky zachycená u dárce na účet 543 - Dary, není výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Pokud je příjemcem daru právnická osoba, podle zákona o daních z příjmů není hodnota daru předmětem daně.

Na účet 546 - Odpis pohledávky se zachycují následující účetní případy:
- daňový jednorázový odpis do nákladů v souladu se zákonem o daních z příjmů,
- daňový postupný odpis ve výši 10% (20%) hodnoty pohledávky do nákladů,
- postoupení pohledávky,
- účetní odpis.

Pohledávky za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení
Poplatník eviduje ve svém účetnictví pohledávku za dlužníkem v konkurzním či vyrovnacím řízení. Nejprve je nutné si objasnit, zda se skutečně jedná o dlužníka v konkurzním či vyrovnacím řízení a dále musíme přesně vědět v jakém stadiu se konkurz nachází. Nelze zaměňovat konkurzní či vyrovnací řízení s procesem likvidace společnosti. Pohledávku za dlužníkem v likvidaci nijak výjimečně nezvýhodníme, platí zde stejný režim jako u ostatních pohledávek.

Tato nová pohledávka bude mít určitý ...

2009-03-21T12:08:00.001-07:00

Tato nová pohledávka bude mít určitý termín splatnosti, po jeho marném uplynutí je možno začít s novou tvorbou opravných položek.

Postoupení pohledávky za účelem splnění dluhu
Pro postoupení pohledávky za účelem splnění dluhu je nutno uzavřít smlouvu, ve které věřitel (postupitel) poskytuje svou pohledávku třetí osobě (postupníkovi) za účelem splnění dluhu, který u postupníka má. To znamená, že postupitel je současně dlužníkem postupníka a postoupení pohledávky slouží jako způsob splnění dluhu.
Postup účtování u postupitele je možný dvěma způsoby:
První spočívá v účtování pouze mezi účty pohledávek a závazků. Jednoduchost tohoto způsobu vynikne za předpokladu rovnosti mezi pohledávkou a závazkem. Druhý je postaven na brutto systému účtování. Pohledávka je zúčtována do nákladů, závazek do výnosů.
Postoupení pohledávek se používá ve spojení se slevou nebo jako předpoklad zápočtu mezi více organizacemi- postupitel 546/311
311/646

V případě prodeje pohledávky cizí jde ...

2009-03-21T12:07:00.002-07:00

V případě prodeje pohledávky cizí jde o plnění osvobozené od DPH (§ 28 DPH), v případě postoupení pohledávky vlastní nejde o zdanitelné plnění.

Pozn. Pro daňovou názornost se používají analytické účty 546/3 – Odpis pohledávky při postoupení byl definován v kap. 5.2. Účty 391/1 – Opravná položka k pohledávkám – zákonná dle §8a a 391/9 Opravná položka k pohledávkám – účetní.

Příklad – účetní zachycení postoupení za úplatu
Částka MD D
1. Počáteční zůstatek pohledávky 100 311 -
2. zúčtování pohledávky do nákladů 100 546/3 311
3. Tržba z prodeje pohledávky 70 221 546
4. Rozpuštění případné zákonné opravné položky 20 391 658
5. Pokud by úplata z postoupení (tržba z prodeje) 70 315 646
pohledávky nebyla ihned uhrazena, je možno účtovat o
nově vzniklé pohledávce

1. Hodnota pohledávky při jejím postoupení ...

2009-03-21T12:07:00.001-07:00

1. hodnota pohledávky při jejím postoupení a to do výše příjmů plynoucích z jejích postoupení a zvýšených o použitou opravnou položku nebo rezervu,

Pro daňové účely při postoupení pohledávky je nutno porovnávat nominální hodnotu pohledávky s prodejní cenou.
Za výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů se považuje u poplatníků:
1. hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmů plynoucích z jejích postoupení a zvýšených o použitou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona,

2. cena pořízení u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmů plynoucích z její úhrady dlužníkem nebo postoupníkem při jejím následném postoupení a zvýšených o částku použité opravné položky nebo rezervy podle zvláštního zákona.se považuje u poplatník

Účetní hodnota postupované pohledávky se zachytí do nákladů na účet 546 – Odpis pohledávky (samostatný analytický účet). Výnos z postoupení pohledávky z provozní činnosti se zachycuje na účet 646 – Výnosy z odepsaných pohledávek.

Postoupení pohledávky je povinen ...

2009-03-21T12:06:00.002-07:00

Postoupení pohledávky je povinen postupitel (původní věřitel) bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník (nový věřitel), postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli.

Nejčastější důvody postoupení pohledávek
1. úplatný převod
2. postoupení pohledávky za účelem splnění dluhu
3. bezúplatný převod pohledávky (dar)
4. postoupení pohledávky za účelem zajištění závazku
5. postoupení pohledávky za účelem poskytnutí úvěru

Za dobytnost postoupené pohledávky postupitel ručí do výše přijaté úplaty spolu s úroky, jen
když se k tomu postupníkovi písemně zavázal. Toto ručení však zaniká, jestliže postupník nevymáhá postoupenou pohledávku na dlužníkovi i bez zbytečného odkladu u soudu.

Za výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů u poplatníků účtujících v
podvojném účetnictví se považuje

4) Tvorba OP do výše 50% ...

2009-03-21T12:06:00.001-07:00

4) Tvorba OP do výše 50% nesplacené pohledávky
k 31.12.1997 (po 18 měsících) 34 558/391

5) Tvorba OP do výše 66% nesplacené pohledávky
k 31.12.1998 (po 24 měsících) 32 558/391

6) Tvorba OP do výše 80% nesplacené pohledávky
k 31.12.1999 (po 30 měsících) 28 558/391

7) Tvorba OP do výše 100% nesplacené pohledávky
k 31.12.2000 (po 36 měsících) 40 558/391

Přímý odpis - postoupení pohledávky
Postoupení pohledávky věřitelem jinému subjektu znamená, že tento jiný subjekt se stává věřitelem namísto toho, kdo pohledávku postoupil, vůči témuž dlužníku. Věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvu jinému. Věřitel je volný ve svém jednání, avšak k platnosti postupu vůči dlužníku je nutné, aby k postupu pohledávky došlo písemně. V takovéto smlouvě se musí konkretizovat postupovaná pohledávka, která musí existovat (nesmí být promlčena). Postoupit lze i tu pohledávku, jejíž splatnost nastane až v budoucnu, je přístupné i postoupení pohledávek, které teprve vzniknou.

Účetní opravná položka je nepřímým ...

2009-03-21T12:05:00.004-07:00

Účetní opravná položka je nepřímým dočasným snížením hodnoty pohledávky účtováním do nákladů. Předpokládá se, že pohledávka krytá OP v účetní evidenci zůstane zachována, bude rozpuštěna do výnosů.

Př. Tvorba opravné položky (Nový blok pohledávek) tis. Kč
1) Faktura ze dne 31.5.1997 za prodej IM (max. splatnost do 30.6.) 200 311/641

2) Tvorba OP do výše 20% nesplacené hodnoty pohledávky
k 31.12.1997 (více než 6 měsíců) 40 559/391

3) Tvorba OP do výše 33% nesplacené hodnoty pohledávky
k 31.12.1998 (33% ze 200 - 40) (po 12 měsících) 26 559/391
Pokud byly splněny podmínky dané zákonem (soudní vymáhání či rozhodčí řízení), lze tvořit OP dále. V r. 1998 podali návrh na zahájení řízení proti dlužníkovi podle předpisů o rozhodčím řízení nebo u soudu.

2) Vnitřní zúčtování odpis. pohledávky z důvodu

2009-03-21T12:05:00.003-07:00

zamítnutí konkurzu pro nedostatek
majetku dlužníka 24 400 546/311

Př. postoupení pohledávky
1. Vydaná faktura ke 30.10.1995 10 000 311/602
2. Postoupení pohledávky za 6 000 6 000 546 AD/311
4 000 546 AN/311
3. Předpis výnosu z postoupení 6 000 315/646
4. Úhrada postoupené pohledávky 6 000 211/315

6.2.3. Tvorba opravné položky
Kdy se původní hodnota pohledávky na aktivním účtu nemění. OP se zruší a bude zaúčtována ve prospěch výnosů, pokud bude pohledávka splacena dlužníkem nebo se promlčí.
Zobrazení v rozvaze opravné položky k pohledávce
Aktiva Brutto Korekce Netto
Pohledávky 100 - 20 80

7. Konečný zůstatek pohledávky

2009-03-21T12:05:00.001-07:00

7. konečný zůstatek pohledávky 12 000 311
8. v průběhu roku 1997 došlo
k částečné platbě 2 000 221 311
9. k datu 31.12.1997 odpis 10%
z neuhrazené částky (5000 - 2000) x 0,1 1 300 546/2 311
10. konečný zůstatek pohledávky 8 700 311
11. v průběhu roku 1998 uhrazen
celý zbytek pohledávky 8 700 221 311
12. odepsaná část pohledávky vstupuje
do výkazů 4 300 221 646 (688)

6.2.2. Přímý odpis pohledávek
Přímý odpis pohledávky splatné po 31.12. 1994 - viz. dále
Přímý odpis dle zákona o daních z příjmů

Př. Přímý odpis pohledávky
1) Vydaná faktura pohledávka ze 30.10. 1994 20 000 311/602
4 400 311/343

Na účet 546 - Odpis pohledávky se zachycují následující účetní případy:

2009-03-21T12:04:00.001-07:00

- daňový jednorázový odpis do nákladů v souladu se zákonem o daních z příjmů,
- daňový postupný odpis ve výši 20% (do roku 1997 10%) hodnoty pohledávky do nákladů,
- postoupení pohledávky,
- účetní odpis.

Postupný odpis pohledávek (pohledávky s lhůtou splatnosti do 1.12.1994 - odpis přímo a po 31.12.1994 jde o odpis nepřímý prostřednictvím opravné položky).

Př. Postupný odpis pohledávek
1. Nominální hodnota pohledávky
neuhrazena ke 31.12.1994 20 000 311
2. v průběhu roku 1995 částečná úhrada 5 000 221 311
3. k datu 31.12.1995 odpis 10%
z neuhr. částky 1 500 546/2 311
4. konečný zůstatek pohledávky 13 500 311
5. v průběhu roku 1996 nebyla
žádná úhrada
6. k datu 31.12.1996 další odpis 1 500 546/2 311

6.2. Účtování odpisů u pohledávek, tvorba a rozpuštění opravných položek

2009-03-21T12:02:00.001-07:00

6.2.1. Postupný odpis pohledávek
Zobrazení odpisu pohledávek v rozvaze
Účetně je odpis pohledávky snížením hodnoty na aktivním účtu s promítnutím odepsané částky do nákladů, v zásadě je nevratný, nepočítá se s tím, že by se částečně odepsaná pohledávka na aktivním účtu vrátila do původních hodnot. Vykázání v rozvaze:
Aktiva Brutto Korekce Netto
Pohledávky 80 - 80

Použité účty: 311, 546, 646
"Na vrub účtu 546 - Odpis pohledávky se účtují případy odpisu pohledávky v souladu se zákonem o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Případný odpis pohledávek nad uvedený rámec, např. odpis pohledávky, u které ze všech okolností případu je zřejmé, že náklady na její vymáhání přesáhnou její výtěžek nebo je podle sdělení příslušného orgánu dlužník neznámého pobytu, se sleduje odděleně v analytické evidenci k tomuto účtu. Nominální hodnota těchto pohledávek se při plném či částečném odepsání sleduje na podrozvahových účtech."

Příklad

2009-03-21T12:01:00.002-07:00

1) Fa odběrateli za výrobky 11.5. 1993 150 000,- 311/601
Při inventarizaci k 31.12. 1994 bylo zjištěno, že tato pohledávka nebyla dosud uhrazena a na doporučení inventarizační komise se podle vnitřní účetní směrnice vytvoří OP ve výši 50% její nesplacené hodnoty
2) k 31.12. 1994 tvorba OP 75 000,- 559/391
3) podle VBÚ 15.2. 1995 úhrada pohledávky 150 000,- 221/311
4) podle inventarizace k 31.12. 1995 zrušení OP 75 000,- 391/659

Z hlediska daňového tvorba a zrušení této OP není součástí základu daně. (nedaňové náklady a výnosy)
Účetně je možno pohledávku po lhůtě splatnosti odepsat rovnou do nákladů 546/311 (315, 378) a to tehdy jde-li o pohledávku, na které je za všech okolností zřejmé, že náklady na její vymáhání přesáhnou její výtěžek, nebo je podle sdělení příslušného orgánu (policie, soudy apod.) dlužník neznámého pobytu. Takto zaúčtovaný náklad však není nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Doba po lhůtě splatnosti pohledávky, ...

2009-03-21T12:01:00.001-07:00

Doba po lhůtě splatnosti pohledávky, více než výše opravné položky v % hodnoty pohledávky
6 měsíců do výše 20% účetní hodnoty pohledávky
12 měsíců do výše 33% účetní hodnoty pohledávky
18 měsíců do výše 50% účetní hodnoty pohledávky
24 měsíců do výše 66% účetní hodnoty pohledávky
30 měsíců do výše 80% účetní hodnoty pohledávky
36 měsíců do výše 100% účetní hodnoty pohledávky
Vyšší tvorba opravných položek než 33% je možná pouze u věřitelů, kteří podali návrh na zahájení řízení proti dlužníkovi podle předpisů o rozhodčím řízení u soudu.

II. Účetní pohled na opravné položky k pohledávkám
Pokud se při inventarizaci zjistí, že reálná cena pohledávky uvedená v účetnictví, je možno vytvořit na přechodné snížení opravnou položku účetní. Tyto opravné položky se tvoří na:
a) pochybné pohledávky, tj. takové, kde hrozí riziko nezaplacení pohledávky v plné výši
b) sporné pohledávky, tj. ty o jejichž uznání nebo zaplacení se vede spor (rozhodne soud)

účtování
1) tvorba OP 559, 579, 589/391
2) snížení (zrušení) OP 391/659, 679, 689

Opravné položky k pohledávkám splatným po 31.12.1994

2009-03-21T12:00:00.000-07:00

Základní kriteria pro vytváření opravných položek u této skupiny pohledávek jsou:
a) pohledávky nevznikly:
- za společníky, akcionáři, členy družstev za upsané vlastní jmění
- mezi ekonomicky spojenými právnickými osobami nebo mezi fyzickými osobami blízkými
- z titulu úvěrů, půjček a záloh

1 Výše opravné položky se počítá z nominální hodnoty nebo ceny pořízení pohledávky, tedy včetně DPH a příp. i spotřební daně.

b) musí se jednat o nepromlčené pohledávky, zde pozor – promlčecí doba je obecně stanovena na 4 roky, tzn. Že letos dochází k promlčení pohledávek, jejichž doba splatnosti nastala v r. 1995
c) opravná položka může být vytvořena pouze do účetní hodnoty pohledávky
d) vývoj hodnoty opravných položek je progresivní, rozhodující je uplynulý čas od konce doby splatnosti

Novela zákona o daních z příjmů č. 149/4995 Sb.

2009-03-21T06:04:00.000-07:00

Umožnila provádět od r. 1995 odpis i u pohledávek, kde:
c) dlužník zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích,
d) dlužník byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem ekonomicky nebo personálně spojenou osobou anebo fyzickou osobou blízkou
Odpis pohledávky na vrub daňových nákladů se také uznává, je-li ve 100% výši vytvořena k pohledávce opravná položka, event. rezerva podle zákona o rezervách.

Opravné položky
Podle novelizovaného zákona o rezervách č. 132/1995 Sb. Je možno vytvářet dva typy opravných položek k nepromlčeným pohledávkám na vrub daňově uznatelných nákladů1
1. Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnávacím řízení
2. Opravné položky k pohledávkám splatným po 31.12. 1994

Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnávacím řízení
- lze vytvářet pouze u věřitelů, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví, a to od okamžiku, kdy jsou vyzváni aby, na základě usnesení soudu o prohlášení konkurzu nebo povolení vyrovnání, přihlásili své pohledávky a oni se rozhodli toto učinit. Pak mohou ve zdaňovacím období, v němž byly pohledávky přihlášeny, vytvořit opravné položky až do výše přihlášených pohledávek.
(Opravné položky za dlužníky v konkurzním a vyrovnávacím řízení mohou být vytvořeny, u věřitele, který své pohledávky u soudu přihlásil. Výše jejich tvorby je možná až do výše pohledávek přihlášených ve zdaňovacím období, v němž byly pohledávky u soudu přihlášeny).

Postupný odpis

2009-03-21T06:03:00.002-07:00

– od r. 1998 ročně 20% z neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení u pohledávky nabyté postoupením.
Uvedený postup nelze uplatnit u pohledávek vzniklých:
- za společníky, akcionáři, členy družstev za upsané vlastní jmění
- mezi ekonomicky spojenými právnickými osobami, u nichž průměr podílů na základním jmění druhé osoby nebo průměr podílů hlasovacích práv za zdaňovacích období (i část tohoto období) je vyšší než 25%
- mezi osobami blízkými
- z titulu úvěrů, půjček a záloh
Postupný odpis se rovněž účtuje 546/311

2) pohledávky splatné po 31.12. 1994 (nový blok pohledávek

Jednorázový odpis pohledávek – odepsat je možno prokazatelně nedobytné pohledávky, které třídíme do několika skupin:
a) soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu nebo ho zrušil a to pro nedostatek majetku dlužníka
b) dlužník je v konkurzním a vyrovnávacím řízení na základě výsledků konkurzního a vyrovnávacího řízení, v těchto případech může být pohledávka (část) odepsána do nákladů bez ohledu na její splatnost. Podle bodu b) se pohledávky odepíší ve výši dané výsledkem konkurzního a vyrovnávacího řízení.

ad 1) Pohledávky splatné do 31.12. 1994 (starý blok pohledávek)

2009-03-21T06:03:00.001-07:00

Tyto pohledávky mohou být odepsány jednorázově nebo postupně.

Jednorázový (přímý) odpis, který se týká poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví jde-li o pohledávky za dlužníkem:
a) u něhož soud zamítl nárok na prohlášení konkurzu nebo zrušil konkurz a to pro nedostatek majetku dlužníka
Př. 1) Fa odběrateli za prodané výrobky 10.2. 1994
Zdanitelné plnění 200 000,- 601
DPH 23% 46 000,- 343
Celkem 246 000,- 311
2) z důvodu zamítnutí konkurzu pro nedostatek majetku dlužníka odpis pohledávky v plné
výši 246 000,- 546/311
V tomto případě půjde o daňově uznaný náklad – předložit F.Ú. usnesení soudu o zamítnutí konkurzu s doložkou o nabytí právní moci.
b) který je v konkurzním a vyrovnávacím řízení na základě výsledků konkurzního a vyrovnávacího řízení
Př. 1) úč. případ stejný jako v předchozím případě
2) v průběhu konkurzního řízení uhrazena
část pohledávky (VBÚ) 100 000,- 221/311
3) odpis neuhrazené části pohledávky 146 000,- 546/311

1) Postupný odpis pohledávek, uplatnění % odpisu

2009-03-21T06:02:00.002-07:00

1) Postupný odpis pohledávek, uplatnění % odpisu, ale nejvýše 10%, od r. 1998 20% z neuhrazené části hodnoty pohledávky ročně, ale nelze uplatnit mezi společníky, u nichž průměr podílů na základním jmění druhé osoby nebo podíl s hlasovacím právem za zdaňovací období >25%, mezi blízkými osobami, z titulu úvěrů, půjček, záloh atd., tj. byly vyúčtovány ve prospěch výkonů, z titulu vkladu, při kterém vkladatel nevznikl bez likvidace
(viz. Zákon o daních z příjmů)

Odpis se ruší v případě úhrady pohledávky, postoupení pohledávky, tvorby opravné položky
(viz. zákon o rezervách).

- ovlivňující základ daně z příjmů
Při daňovém odpisu pohledávek se postupuje individuálně dle pohledávek jednotlivých či dle skupinové metody, pohledávky se převedou na 1 souhrnný účet, AE je v podrozvahové evidenci.

I. Daňový pohled na pohledávky po lhůtě splatnosti
Rozlišujeme:

Promlčení

2009-03-21T06:02:00.001-07:00

- právo existuje, ale je oslabeno. Po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty se právo stává nevymáhatelným za předpokladu, že se povinná strana této skutečnosti dovolá. Promlčení musí namítnout dlužník. Obecná promlčecí doba činí čtyři roky, není-li stanoveno jinak (např. promlčení práv ze škod při dopravě = jednoletá promlčecí doba.)
Prekluze - zánik práva a tím i závazku

Ocenění pohledávek se děje v nominální ceně, v případě odkoupení od jiných osob za cenu pořízení. Odkupuje-li se soubor pohledávek, jedná se pak o samostatnou problematiku.

Způsob hospodaření s pohledávkami
Pohledávky se dělí dle datumu splatnosti
Zařazení pohledávky do skupiny A - Pohledávky splatné do 31.12.1994
B - Pohledávky splatné po 31.12.1994

Sk.A: Tzv. Starý blok pohledávek: splatné do 31.12.1994
V rámci řízení pohledávek ve starém bloku jsou možné 3 postupy.

Pokud není předmětná částka ve stanovené lhůtě uhrazena

2009-03-21T06:01:00.004-07:00

Pokud není předmětná částka ve stanovené lhůtě uhrazena, tak z hlediska věřitele se jedná o pohledávku po lhůtě splatnosti. Za této situace věřitel uskuteční kroky směřující k vymožení pohledávky( může započíst pohledávky v plné výši či částečně přes odkupy,postoupení pohledávek, poskytování úlev při odkladu platby,slev, prominutí sankcí, poskytnutí splátek. Lze dohodnout úhradu zásobami atp..) V dalším bude dodavatele upomínat o zaplacení pohledávky s úrokem z prodlení (v podrozvah. evidenci) může započíst pohledávky v plné výši či částečně (přes odkupy, postoupení pohledávek), poskytnout úlevy (odklad termínu splatnosti, poskytnutí slevy, prominutí sankcí, poskytnutí splátek). Lze dohodnout úhradu např.zásobami, jiným majetkem. Věřitel může najmout specializovanou firmu, aby vydobyla úhradu, případně bude iniciovat konkurzní řízení u soudu na majetek dlužníka. Pokud budou vyčerpány všechny možnosti k vydobytí dlužné částky, hovoří se o pohledávce nedobytné.

6.1. Druhy pohledávek po lhůtě splatnosti

• Pochybné (s rizikem, že pohledávky nebudou zaplaceny) + ztrátové (u nichž nestačí k úhradě likvidační podstata při konkursu a vyrovnání a u nichž je riziko, že nebudou plně uhrazeny
• sporné = vůči dlužníkům, s nimiž je veden spor o jejich uznání nebo zaplacení
• nedobytné = u nichž bylo trvale upuštěno od jejich vymáhání, tzn. že byly vyčerpány všechny možnosti k vydobytí dlužné částky (dlužník je neznámého pobytu, náklady spojené s vymáháním převyšují výtěžek)

6. Pohledávky po lhůtě splatnosti

2009-03-21T06:01:00.003-07:00

Prodejem na úvěr vznikají rozdíly mezi účetní peněžní realizací prodejů, do doby úhrady se jedná o pohledávky.
Proces hospodaření s pohledávkami po lhůtě splatnosti zahrnují zajištění, vymáhání pohledávek a určení reálné hodnoty pohledávek.
Pohledávka je právo vznikající věřiteli požadovat určité plnění na dlužníkovi a to z určitého závazkového vztahu, především ze smlouvy. V době splatnosti pohledávky získává věřitel oprávnění toto plnění u příslušného orgánu vymáhat. Dlužníkovi pak současně vzniká povinnost dlužné plnění uskutečnit a uspokojit tak věřitelovu pohledávku.
Předejít problémům při splácení a vymáhání pohledávky lze pomocí zajišťovacích nástrojů, zejména:
zálohové platby
zástavního práva
smluvní pokuty
zajišťovacího převodu práv
ručení ručitelem, smluvní záruka jinou organizací (75 – 79)
zajištění směnkou; cizí, vlastní d.321/322, 478 od.312/311
akredivem - pís. záruka, banka se vystavením akreditivu stává dlužníkem 221/311,
321/231
bankovní záruka , inkaso-:banka se zavazuje obstarat pro dodavatele (příkazce) přijetí
pohledávky od dlužníka (problém účet dlužníka)
kauce: složení finančních prostředků dle smluv na účet dodavatele na úhradu budoucích
dodávek, nájmu majetku, způsobených škod na půjčeném majetku 221/325,378

Vyúčtování zahraniční pracovní cesty

2009-03-21T06:01:00.001-07:00

Vyúčtování zahraniční pracovní cesty musí být provedeno v zahraniční měně. Vyúčtování v Kč je možné jen na žádost zaměstnance a při vyúčtování zbylých kovových mincí do hodnoty nejbližší papírové bankovky.

Stanovení stravného při průjezdu několika zeměmi
Uskuteční-li se zahraniční pracovní cesta s režimem průjezdu několika zeměmi, poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci hodinový podíl, který vychází z celodenní sazby stravného vynásobené počtem hodin strávených průjezdem konkrétní zemí.
Celková sazba poskytovaná zaměstnanci v různých měnách musí dosahovat výše celodenního stravného, trvá-li průjezd v jednom kalendářním dnu více než dvanáct hodin, nebo polovinu celodenního stravného, bude-li doba průjezdu trvat do dvanácti hodin. Zaměstnavatel může na žádost zaměstnance vyplatit stravné v českých korunách či jiné volně směnitelné cizí měně. Pro přepočet se použije směnný kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou.

Dnem uskutečnění účetního případu může být např.: den ukončení pracovní cesty, konkretní den nároku na cestovní náhradu, den předložení dokladů k vyúčtování, které musí následovat do10 pracovních dnů po předložení dokladů

Př. Zahraniční pracovní cesta do Německa

2009-03-21T06:00:00.000-07:00

Př. Zahraniční pracovní cesta do Německa se uskutečnila od 8.00 1.9.1998 - do 10. hodin 3.9.1998. Doklad o ubytování 200 DEM, zpáteční jízdenka 2 000 Kč, telefon 38 DEM, vstupenka na výstavu 12 DEM, 30 DEM MHD. Kapesné poskytnuto ve výši 40% stravného. Kurs ke dni vyúčtování 18 Kč/DEM

1. Náhrady v DEM
- ubytování 200 512/211
- nutné vedlejší výdaje 38 512/211
12 518/211
- MHD 30 518/211
- stravné sazba DEM 53 x 2 512 (527)/211
+ 1/2 z 53 + 26,50
stravné celkem 106 + 26,5 = 132,50
- kapesné 40% ze stravného 53 512/211

Celkem DEM 465,50
v Kč 8 379,00

2. Náhrady v Kč 2 000 Kč
Celkem účetní náklady 10 379 Kč

V případě vypůjčeného vozidla

2009-03-21T05:59:00.002-07:00

V případě vypůjčeného vozidla lze zahrnout do výdajů jen náhradu za spotřebu PHM.
Vozidlo zahrnuté v obchodním majetku uplatní výdaje v cizině (na základě dokladů) po přepočtu kurzem devizového trhu v Kč do účetnictví. U vozidel zařazených do HM může zahrnout do výdajů spotřebu PHM nakoupených v zahraničí na základě dokladu přepočteného v příslušném kurzu (i v případech, kdy nelze prokázat nákup PHM, lze použít tuzemské ceny PHM).

Zaměstnanec je v případě uplatněných náhrad za cestovné povinen do 10 dní po ukončení pracovní cesty předložit zaměstnavateli písemné doklady k vyúčtování náhrady cestovného a vyúčtování zálohy. Zaměstnavatel do 10 dnů provést vyúčtování (nedodržení termínu lze kvalifikovat jako porušení pracovní kázně).

V případě pracovních cest podnikatelů se nevyplácí cestovní náhrady (uplatněné výdaje podle ZDP), nemusí se vyplňovat cestovní příkazy, ale zůstává povinnost prokázat výdaje v souvislosti s vykonanou pracovní cestou.
Př. Propočet náhrady zahraniční služební cesty
Vyhláška MF č. 181/98 Sb., kterou se stanoví základní sazby stravného v cizí měně

země měna stanovená (denní sazba)
I. II.
Bahamy USD 15 15
Francie FRF 250 250 (I. platí pro rozpočtové a příspěvkové,
Rakousko 400 310 II. Pro ostatní)
k 1.8.1998
Německo DEM 80 53

Plná sazba stravného

2009-03-21T05:59:00.001-07:00

Plná sazba stravného je podmíněna druhem valut a dobou strávenou na cestě nad 12 hodin. V jednom kalendářním dni na žádost zaměstnance může zaměstnavatel vyplatit stravné v českých korunách nebo jiné směnitelné měně. Trvá-li zahraniční pracovní cesta v 1 kalendářním dni méně než 12 hodin, poskytne zaměstnavatel stravné v cizí měně ve výši 1/2 denní sazby (není rozhodující zda se jedná o 10 minut nebo 11 hodin), rozhodující je přechod české státní hranice, (odlet a přílet letadla dle letového řádu).

Nárok na proplacení PHM ve valutách má zaměstnanec zpravidla po ujetí 350 km po cizím území. Zálohy ve valutách se vyúčtovávají zaokrouhlením dolů.

Analytická evidence 51210 - Daňově uznatelné náklady, 51220 - Ostatní náklady na úhradu cestovného.

V podnikatelské sféře lze poskytnout zaměstnancům stravné nižší než je stanovená základní sazba stravného, nejvýše však o 25% (v kolektivní smlouvě, vnitřních předpisech).

Při zahraničních pracovních cestách má podnikatel nárok na stravné a kapesné jako zaměstnanec, tzn. stravné podle ZCN a kapesné maximálně 40% stravného, není povinnost hradit z něho výdaj vzniklý při služební cestě (parkovné).

V souvislosti s cestovními náhradami

2009-03-21T05:55:00.002-07:00

V souvislosti s cestovními náhradami je zapotřebí jednak sledovat měnící se sazby i fakt, že částky vyšší nežli uvádí platný zákon o cestovních náhradách sice lze zaměstnavatelem vyplatit, ovšem:
• z hlediska účetnictví zaměstnavatele již nejde o daňově uznatelný výdaj
• z hlediska zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem

1b) Náhrada jízdného
Výpočet náhrady za použití motorového vozidla
Sazba základní náhrady ke 30.11.99 na 1 km jízdy u osobních automobilů 3,30 Kč (s přívěsem + 15%)

Daňově uplatněna může být vyšší spotřeba, např. 15% při rozvozu zboží na krátké trasy 5% ve městě nad 100 tis. obyv. na km ujeté v listopadu až únor.

2. Cestovné při zahraničních pracovních cestách
Nárok na stravné je dán na základě - zákona, o cestovních náhradách (119/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a vyhlášky MF č. 181/98 Sb., kde je uvedena sazba stravného pro každý stát.

Při méně než 5 hodin trvající pracovní cestě

2009-03-21T05:55:00.001-07:00

Při méně než 5 hodin trvající pracovní cestě lze poskytnout 53 Kč, při částečném zabezpečení stravování se stravné úměrně krátí nejméně o 20% a maximálně o 40%.

Při dvou a více pracovních cestách ve dni nelze poskytnout souběžně stravné, časy se nesčítají.

Náhrada prokázaných výdajů stravné, za ubytování, jízdních výdajů
Náhrada prokázaných nutných vedlejších výdajů (telefon, úschova zavazadel, parkovné), (nikoliv pokuty a užití minibarů v hotelu).

AE: cestovné do limitu a nad limit daný zákonem o cestovních náhradách

Je-li ovšem pracovník na cestě sice stejně od 7-18 hodin, má nárok na min 81 Kč, trvá-li však cesta od 20 hod do 4.30 ztrácí pracovník nárok, nejedná se o kalendářní den. Sám podnikatel jak v tuzemsku, tak zahraničí má zákonný nárok na cestovné až nad 12 hodin trvání pracovní cesty.
Nocležné účtujeme na 512, stravné 512 nebo 527, vstupenku na výstavu 518, ev. vzorky 132, 501, dálniční známku na 538, prodej reklamního materiálu na 501 a 343 (prokazatelná spotřeba), či 602, náhrady za spotřebované PHM na 512 (501), opravy na 511, škody na 582, 688, náklady na nakoupené PHM na 502. Při použití osobního automobilu, který není zahrnut v majetku firmy zaměstnavatele ani v nájmu (ani sám zaměstnance nemusí být majitelem) má zaměstnanec nárok na výplatu sazby základní náhrady a náhradu výdajů za spotřebované PHM (dané vyhláškou či potvrzenkou o nákupu PHM.)

B. Agenda cestovních náhrad

2009-03-21T05:54:00.002-07:00

Zákonné cestovní náhrady často aktualizovány, zvl. stravné a náhrady za použití vlastního dopravního prostředku.
AE: Cestovné do limitu a nad limit daný zákonem o cestovních náhradách.

Pokud jsou vypláceny cestovní výlohy obchodním partnerům, jedná se o reprezentační výdaje; v případě, že jsou v souladu se smlouvou dodavatelů, stávají se součástí pořizovacích nákladů. Tzn. budou součástí nákladů na investice, zboží, služby atp. (na účtech 042,131)

1. Cestovné při tuzemských cestách
1a) Stravné - novela zákona o cestovních náhradách s účinností od 1.7.1998, potřeba kontroly sazeb
Zaměstnavatelé jsou povinni umožnit (ne zajistit) zaměstnancům ve všech směnách stravování.Vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu.
Příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55% ceny jednoho hlavního jídla v průběhu jedné pracovní směny, maximálně však do výše 70% stravného při trvání pracovní cesty 5 – 12 hodin podle zákona o cestovních náhradách.
Sazby stravného jsou od xxxxxx pro podnikatelskou sféru stanoveny v rozpětí: (pozor na časovou aktualizaci)
53 až 66 Kč - trvá-li cesta 5 - 12 hodin
81 až 97 Kč - trvá-li cesta 12 - 18 hodin
127 až 152 Kč - déle než 18 hod., (v 1. kalendářním dni, 24 hod.)

V případě dohody o provedení práce

2009-03-21T05:54:00.001-07:00

V případě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti jsou cestovní výdaje hrazeny na základě podmínek v dohodě výslovně a písemně uvedených (lze uhradit jízdné z místa bydliště do místa výkonu práce).
Společníci s r. o. v případě pobírání příjmu ze závislé činnosti mají nároky jako
zaměstnanci
v případě, že nepobírají příjem ze závislé činnosti, mohou si zahrnout
cestovné do výdajů daňově účinných
Přiznání náhrad cestovních výdajů je vázáno smlouvou.
V případě poskytnutí neplaceného pracovního volna je vyměřovacím základem minimální mzda.

Vyměřovacím základem pro OSVČ pro pojištění na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí OSVČ sama. Tento vyměřovací základ však nesmí činit méně než 35% příjmu po odpočtu výdajů (ustanovení § 5 zákona č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů).

Povinnou je sazba 29,6%, z toho 26% je důchodové pojištění a 3,6% sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, 4,4% na jejich nemocenské pojištění, 2,6% dobrovolně účastných důchodového pojištění.
(U organizací a malých organizací 26%, z toho 3,3% na nemocenské pojištění, 19,5% na důchodové pojištění a 3,2% na státní politiku zaměstnanosti.

Mzda za minulé čtvrtletí (fond kalendářních dní

2009-03-21T05:53:00.002-07:00

- neodpracované dny, sazba 50% za prvé 3 dny),
69% za další dny minimální stávající limit
je 480 Kč. Do základní sazby se započítává do 400 Kč k 31.12.2000
hrubé mzdy zaměstnance plná částka a z částky
od 400Kč do 590 Kč (se započítává 60%)
ch) k výplatě, vyplaceno 331/211(221)

Zaměstnavatel platí za zaměstnance 35% 524/336

Při účtování mezd společníků s r. o. a členů družstev, kterým vznikl pracovněprávní vztah se společností, je postupováno obdobně jako u zaměstnanců. Na místo účtů 521 a 331 se použije účtů 522 a 336.
Předpis mezd 522 Příjmy společníků / 366 Závazky ke společníkům

Dohody o provedení práce a dohod o pracovní činnosti
- dohoda o provedení práce: v jednom roce maximálně 100 hodin na 1 zaměstnavatele, nezakládá se účast na sociálním a zdravotním pojištění. Do 2 000 Kč je (od 1.1. 1998) uplatněna srážková daň (15%).
- dohoda o pracovní činnosti účtuje se jako při účtování klasických mezd

V případě zaměstnanců:

2009-03-21T05:53:00.001-07:00

Sazby plateb pojistného zdravotního1) a sociálního pojištění: (potřebná je aktualizace)
Zaměstnanec: zdr. pojištění 4,5% soc. pojištění 8% celkem 12,5%
Zaměstnavatel: 9% 26% 35%
Celkem 13,5% 34% 47,5%

Propočet mzdy
Schéma propočtu a účtování mzdy ze závislé činnosti vč. nemocenského a náhrad za dovolenou
a) základní mzda za odpracované dny v běžném měsíci 521/331
b) náhrada za dovolenou náhrada za 1 den: 521/331
Mzda za minulé čtvrtletí (fond pracovních dní - neodpracované dny)
c) celkem
d) pojištění hrazené zaměstnancem 12,5% 331/336
e) daňový základ - viz mzdové tabulky nezdaň. min.
f) záloha na daň -viz tabulky daň z příjmů (min 15%) 331/342
g) čistá mzda
h) nemocenské dávky , dávky na 1 den: 336/331

1) Zdravotní pojištění se platí i za neplacené volno a neomluvené absence (pokud trvá celý měsíc, platí se z minimálního platu)

Poskytnutí bonusu 548/325

2009-03-21T05:52:00.000-07:00

Faktura 311/60x
Zápočet 325/311
V případě, že dealer zboží nakupuje a prodává , bonus není poskytnut ve vlastním zboží
1.poskytnutí bonusu 548/325 1
2.nákup služby 325 2/321
3.předání poukazu 325 1/325 2
V případě, že dealer má smlouvu o obchodním zastoupení nebo zprostředkování, fakturuje svou provizi, zde by se jednalo o dar (smluvně podložený, daňově neúčinný). Řešením je spíše vyšší provize fa 518/321

A. Zaměstnanci
Obchodní zástupce jako osoba samostatně výdělečně činná vyrovnává své závazky vůči institucím (zdravotní pojištění, sociální zabezpečení).

524 336 221
2) 3) 2) 3)
521 331
1) 1)
1) mzda
2) předpis pojištění
3) platba pojištění

Vyhodnocování krátkodobých výsledků činnosti obchodního zástupce

2009-03-21T05:51:00.000-07:00

Roční prodej 8 mil. Kč, velkoobchodní marže 5%

Přímé náklady v tis. Kč
Mzda 50 Tzv. specifický příspěvek na krytí
Provize 10 316 = 3,8
Cestovné 15 84
Náhrada za automobil Získaný ukazatel je možno použít při porovnání
Spoje 3 výsledků jednotlivých obchodních zástupců i
Pojištění 6 sledování vývoje položek.
Přímé náklady celkem 84
5% z 8 mil. Kč 400
Příspěvek obch. zást. 316
(Zda přijde provize do pořizovacích nákladů, rozhoduje moment uvedení majetku do používání)

Poskytování bonusů jako odměny dealerům zboží:
(potřeba uvést ve smlouvě o prodeji zboží či obchodním zastoupení); jedná se o daňový příjem.

Účtování u nepřímého zástupce

2009-03-21T05:50:00.002-07:00

518 321
1) 1)
311 - Odběratelé
379 - Jiné závazky 378 - Jiné pohledávky 602 - Tržby za služby2a) 2a) 3)
2b) 2b)
3)
1) nákup služeb
2a) clo)1
2b)DPH
3) vystavená faktura za provizi

)1 Clo, daně a poplatky vybírané při dovozu jsou splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy celní úřad doručil rozhodnutí o jejich uplatnění nebo ústně sdělil dlužníkovi (může být povolen odklad § 274 Celního zákona). Celní jistotu nelze skládat přímo na Celním úřadě (ne platby cla a daní). Právnické a fyzické osoby mohou platit clo, daně a poplatky vybírané při dovozu v hotovosti pouze nepřesahuje-li částku 5 000 Kč. %-ní částka dovozního cla u zboží propuštěného do režimu dočasného použití s částečným osvobozením u dovozního cla za každý i započatý kalendářní měsíc 3% z úhrnné částky cla. Zajištění celního dluhu probíhá pomocí složení hotovosti (celní jistota) na účet celní správy nebo ručením banky.

Přímé zastoupení

2009-03-21T05:50:00.001-07:00

3. osoba jedná jménem a ve prospěch (na účet) zastoupeného, nehradí daň, zůstává pouze zprostředkovatelem dovozu zboží pro celní řízení na základě provize, komisionářské odměny. Nevystupuje v roli deklaranta, vyhotoví písemné celní prohlášení JCD, potvrdí dovoz.

Účtování přímého zástupce

518 321
1) 1)
602 311 (378)
2) 2)
1) vystavená faktura na nákup služeb
2) vystavená faktura přímého zástupce na dovozce dle smlouvy, provize

Nepřímý zástupce může být celním deklarantem, vystavuje JCD, jedná vlastním jménem a ve prospěch zastoupené osoby. Platí clo a daně při dovozu zboží, je povinen je přeúčtovat zastoupené osobě, která je ve vztahu k zahraničí kupujícím a je uvedena na celním prohlášení, nemá nárok na odpočet daně. Jeho výnosem je provize za zastupování např. na základě smlouvy o nepřímém zastoupení a přeúčtovává clo a daň (DPH) na dovozce (kupující či přejímající), který musí být uveden v daňovém dokladu, který si pak na základě předané JCD nárokuje odpočet daně. V případě, že nepřímý zástupce má více klientů (dovozců), musí vyhotovit pro každého JCD samostatně. V podstatě zprostředkovává dovoz zboží na základě provizionářské odměny.

A. Obchodní zastoupení

2009-03-21T05:49:00.000-07:00

Zástupce může vlastnit konsignační sklad. V něm zůstává zboží majetkem dodavatele zástupce je oprávněn ho prodávat. Sklad umožňuje okamžitý prodej (např. náhradních dílů), slouží jako stálá výstava. Pro zástupce je výhodný, má k dispozici zásoby zboží, na jejichž pořízení nemusí vynaložit vlastní finanční prostředky. Je výhodný i pro dodavatele, protože může být provozován jako celní sklad, kde až do okamžiku prodeje nemusí platit clo a DPH.
Jestliže celnice žádá skládání celní jistoty, ztrácí se výhodnost provozování celního skladu, pak se vede jako běžný sklad – odpadá administrativní práce pro celnici. Zboží by mělo být uloženo odděleně a zřetelně označeno, aby v případě vyhlášeného konkurzu na zastupitele nebylo zahrnuto zboží ÚJ na úhradu dluhů zástupci.
Komisionář převezme zboží na konsignační sklad, při prodeji získá částku a odevzdá ji sníženou o provizi na základě dohody o prodejní ceně a provizi (potřeba kontroly faktur).

V případě smlouvy o zprostředkování (provádí-li se služby pro zahraničního partnera), se jedná o nákup a prodej služeb) bez JCD. Služby jsou vždy přefakturovány zahraničnímu partnerovi.
V případě zahraničního dovozce je dovážející zboží svým jménem a ve svůj prospěch tzv.deklarantem. Celním orgánem je potvrzen daňový doklad jednotná celní deklarace (JCD), kde je vyměřeno clo, DPH, spotřební daň. Dovozce uhradí zároveň clo a daně, v případě, že je plátce DPH, uplatní navrácení daně u příslušného finančního úřadu. V případě neplátce daně nebo v případě, že není možno uplatnit nárok na vrácení daně ani u plátce daně, tvoří DPH součást pořizovací ceny.
Dovozce si může zvolit k vyřizování agendy svého zástupce a to přímého či nepřímého zástupce.

Smlouva o zprostředkování

2009-03-21T05:48:00.002-07:00

(Obch. zák.) (se liší od smlouvy o obchodním zastoupení), týká se určité smlouvy, nárok na provizi obvykle až poté, co byla uzavřena smlouva se 3. osobou). Výše provize sjednaná ve smlouvě, nárok na úhradu jen při výslovném ujednání.

Smlouva o obchodním zastoupení - týká se určitého druhu zboží nebo výkonů, na stanoveném území, zástupce ručí za splnění povinností 3 osobou
- výhradní zastoupení, zastoupený může uzavírat obchod i bez obchodního zástupce, ale musí mu platit provizi
- nevýhradní zastoupení

Nárok na provizi pokud sjednaná nebyla, je ve výši obvyklé při obchodním zastoupení. Nárok na úhradu nákladů pouze vyplývající ze smlouvy a při vzniku nároku

Obchodní zastoupení na dobu určitou
či neurčitou – m.j. při výpovědi je povinen poskytnout obch.
zástupci dále provizi (viz. § 669 Obch. zák.)

Hodnota bez DPH

2009-03-21T05:48:00.001-07:00

(závazky z prodeje komisního zboží) 321 AE
Hodnota DPH (odpočet) 343 AE
Hodnota vč. DPH 321 AE

Faktura dodavateli za smluvní komisionářskou provizi:
MD DAL
Hodnota provize vč. DPH 311 AE
Hodnota provize bez DPH 602 AE
DPH (zdanitelné plnění) 343 AE
Dodání zboží komisionáři by mělo znamenat zúčtování tohoto zboží na základě dodacího listu na AE zásob zboží v komisi, nevystavuje se faktura ani dobropis, daňový doklad. Naopak komisionář, jestliže je plátcem DPH, vystaví za prodané zboží dle komisionářské smlouvy daňový doklad na provizi se základní sazbou 22%. Za zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné při prodeji zboží na základě komisionářské smlouvy dle dodání
 den dodání (obch. zákoník)
 den zaplacení či převzetí (obč. zákoník)

Smlouva zprostředkovatelská, nárok na odměnu až uzavření smlouvy se 3. osobou. Kromě odměny má zprostředkovatel nárok i na náhradu nákladů, je-li dohodnuta. Pak náleží úhrada i bez uzavření smlouvy.

Účtování o prodeji

2009-03-21T05:47:00.002-07:00

Účtování o prodeji tohoto zboží je závislé na znění podmínek komisionářské smlouvy. Zpravidla je v takovýchto smlouvách dohodnuto, že budou dodržovány prodejní ceny stanovené dodavatelem a prodané zboží bude měsíčně s dodavatelem vyrovnáno na základě evidence o prodeji. Komisionářská provize bude účtována dle smlouvy komisionářem.
Pokud je takto formulována komisionářská smlouva, nejedná se u komisionáře o prodej zboží, ale o zprostředkování prodeje. Z hlediska uskutečnění zdanitelného plnění DHP vzniká daňová povinnost prodejem zboží komisionářem. Tuto daň na vstupu komisionář uplatní v momentě fakturace prodaného zboží dodavatelem. V tržbách bude prodej zboží zúčtován u majitele zboží.

Prodej zboží může být u komisionáře účtován:
MD DAL
Hodnota prodejní ceny zboží vč. DPH 311 AE 343 AE
Hodnota prodejní ceny bez DPH
(závazky z prodeje komisního zboží) 321 AE

Faktura za prodané zboží od dodavatele:
MD DAL

Smlouva komisionářská:

2009-03-21T05:47:00.001-07:00

(nepřímý zástupce) (o obstarání prodeje svěřené věci), komisionář (obstaravatel) se zavazuje objednateli, že obstará vlastním jménem, ale na účet objednatele prodej věci svěřené objednatelem. Vede evidenci zboží přijatého do komise v podrozvahové evidenci.
Komisionáři náleží odměna za obstarání prodeje a poplatek za případné předčasné odstoupení od smlouvy, písemně uzavřené.
Pokud prodá věc za cenu vyšší než byla objednatelem sjednána, musí po odečtení své odměny i tuto vyšší cenu vyplatit objednateli (ve smlouvě je dána výše odměny jako proměnná část z ceny či uvedena závislost na dosažení ceny, jdoucí nad určený limit).
Komisionář vyplácí dohodnutou cenu ihned co obdržel kupní cenu od 3. osoby a provedl srážku odměny za její obstarání. Reklamace je vůči komisionáři, smlouva nemusí být písemná
(smlouva komisionářská: jako nepřímé zastoupení), prodej zboží může být účtován.
V případě komisionáře zboží přijaté do komisního prodeje není součástí majetku komisionáře. Po celou dobu komisního prodeje zůstává v majetku účetní jednotky, která zboží do komise předala. Předané zboží ke komisnímu prodeji vede tato účetní jednotka v analytické evidenci na základě dodacího listu zásob zboží v komisi. Komisionář vede zboží přijaté do komise v podrozvahové evidenci.

Kontrolu tržeb a prodejních cen

2009-03-21T05:46:00.002-07:00

Kontrolu tržeb a prodejních cen lze provést prostřednictvím propočtu odchylek, např. ve struktuře:
-kvalitativní odchylka –rozdíl mezi rozpočtovanou a dosaženou cenou, mzdami, atp.
-kvantitativní odchylka –rozdíl naturálního ukazatele,př. objemu prodeje v ks
-sortimentní odchylka
-odchylky z úspor, podílu na trhu, podílu pohledávek po lhůtě splatnosti
Pomocí vyčíslených odchylek a jejich struktury je pak možno posoudit vliv jednotlivých faktorů , např. vliv objemu prodaného zboží , dosažená cena , vliv objemu prodaného zboží lze rozložit na vliv podílu na trhu a růstu trhu, či sledovat vývoj variabilních a fixních nákladů atp.

5. Účetní agenda obchodního zástupce

A) Obchodní zástupce, zaměstnanci, OSVČ
B) Agenda cestovních náhrad

Pro účtování je třeba rozlišit vlastnický vztah prodejce a formu nákupu a prodeje zboží či poskytování služeb. Tento aspekt je obvykle v případě zastoupení i v případě zaměstnanců dán druhem smlouvy (zprostředkovatelská, komisionářská, pro obchodní zastoupení, atp.).
Obchodník (ev. výrobce) rozšiřuje prodej prostřednictvím obchodního zastoupení (ev. komisního prodeje), může mít zaměstnance či zabývat se prodejem sám (většinou jako OSVČ).

PT= cena (tržby) – variabilní náklady/ cena (tržby)

2009-03-21T05:46:00.001-07:00

Minimální množství prodeje , počet x cena = fixní náklady/PT

Pro tento způsob kalkulace neúplných vlastních nákladů lze využít analytické evidence ve třídě nákladů i výnosů, např.
Účtová třída 5 rozdělená dle principu příčinnosti na variabilní a fixní, z toho fixní na:
501 xxx spotřeba materiálu
fixní náklady I (materiál na opravy, údržbu)
kombinované náklady (spotřeba režijního materiálu)
fixní náklady II (neexistují vždy známé příčiny a místo spotřeby)
502 xxx většinou kombinovaný náklad
503 xxx jako 502
504 Prodané zboží (u supermarketu variabilní náklad)
511 xxx Opravy a udržování
fixní I (údržba IM)
odsouhlasovací můstek (oprava)
512 xxx Cestovné - fixní I
518 xxx většinou fixní I
521 xxx obvykle variabilní či fixní I, u režie kombinovaný
551 xxx fixní I (účetní odpisy)
548 xxx pojištění, obvykle fixní I
521 xxx mzdy, většinou fixní

Prodejní cena

2009-03-21T05:45:00.001-07:00

Prodejní cena 2,5 2,4 12,00
Vypočteno:
Příspěvek na úhradu fixních nákladů a 0,65 0,5 3,58
zisku na kus u jednotlivých výrobků (2,5 – 1,85) (2,4 - 1,9) (12,00 – 8,42)
Dáno v evidenci:
Prodáno výrobků (v kusech) 120 000 300 000 36 000
Příspěvek na úhradu fixních nákladů a 78 000 150 000 128 880
zisku celkem u jednotlivých výrobků (120 000 x 0,65) (300 000 x 0,5) (36 000 x 3,58)

Celkový příspěvek na úhradu (součet) 356 880
Minus fixní režijní náklady (dány z evidence) - 309 000
Zisk běžného období 47 880

Časté typy propočtů jsou propočty např. minimálního prodeje (tržeb), aby firma nebyla ztrátová a to obdobně, prostřednictvím tzv. příspěvku k tržbám PT

Postupná kalkulace variabilních nákladů

2009-03-21T05:44:00.002-07:00

1. Cena
- přímé náklady (variabilní, distribuční, atp.)
= marže na variabilní náklady, marže I (příspěvkové rozpětí, OM, PÚ I)
- fixní náklady (režie prodej)
= příspěvek na náklady zboží, marže II (marže na náklady zboží, příspěvek na zboží, PÚ)
- fixní náklady společné
HV

Tato kalkulace konkrétního výkonu vyjadřuje, jak jsou postupně náklady uhrazovány ≈ užití standardního využití kapacity 80-85%.
Př. Příspěvek na úhradu
Zboží A B C
Dáno z evidence:
Přímý materiál 0,5 1,0 1,67
Přímé mzdy 0,5 0,35 2,33
Variabilní režijní náklady 0,85 0,55 4,42
Celkové variabilní náklady 1,85 1,9 8,42

Hrubý výnos (tržby)

2009-03-21T05:44:00.001-07:00

Fixní Zisk Variabilní
náklady náklady

Příspěvek na úhradu

Rozdíl je nazývaný příspěvkem na úhradu fixních nákladů a tvorby zisku (marže). Lze jej využít jako základní kritérium ziskovosti jednotlivých výkonů a v relaci k pracnosti, resp. době výroby těchto výkonů představuje i kritérium efektivnosti. Specifikuje se tedy hodnocení fixních nákladů, z nichž se uplatňuje jen ta část, kterou zboží nákladově a cenově unese.
Kalkulace variabilních nákladů přiřazuje konkrétní kalkulační jednici pouze část celkových nákladů (náklady variabilní) s předpokladem jejich proporcionálního vývoje. Výsledkem porovnání ceny a takto kalkulovaných nákladů je OM.

Kalkulace nákladů a cenová politika z hlediska velikosti objednávek
Objednávky od zákazníků vyvolávající z provozu firmy fixní náklady, které se započítávají ve stejné výši u malých i u velkých objednávek (vypsání objednávky, předběžná kalkulace, zpracování dokladů, účtování nákladů na pořízení materiálu). Objednávky menší bývají méně rizikové než velké. Fixní náklady mohou být různé, z velké části mohou odrážet i přezaměstnanost podniku.
Mzdy a kapacity, využití strojové kapacity. Zpravidla se sleduje velikost objednávky vzhledem k požadovanému HV ( fixní náklady : plánovaný HV)

Metoda příspěvku na úhradu je sledována na:

2009-03-21T05:43:00.002-07:00

1) bázi hraničních nákladů (při rozdělení nákladů na variabilní a fixní)
(variabilní náklady na pořízení zboží, prémie za obrat, balení, doprava) a další variabilní náklady,(k určení fixních a variabilních nákladů blíže viz např. )
2) bázi metody přímých nákladů, účet nákladů se rozdělí na druh zboží, zbožovou skupinu, prodejní oddělení, podnik jako celek
3) bázi příspěvku ke krytí fixních nákladů, kombinace 1 a 2

ad 1) - proporcionální náklady jsou přímo úměrně k počtu prováděných výkonů, podíl na jednotku výkonů je tedy konstantní (příkladem jsou všechny náklady jednicové).
- podproporcionální (v praxi poměrně častý) průměrný podíl na jednotku produkce klesá, např. náklady na opravy a udržování strojního zařízení)
- nadproporionální (zvýšení objemu mezd přesčasy)
ad 2) – zpravidla jde o náklady k zajištění výrobního procesu, značná část se vynakládá ještě před zahájením (mzdy, doprava, atp.)
Fixní náklady byly vynaloženy, aby zajistily výrobu a prodej výkonů jako celku. Úroveň, s jakou přispívají jednotlivé výkony k jejich reprodukci, vyplývá z rozdílu mezi cenou a variabilními náklady nutnými k jejich provedení. Návratnost vynaložených fixních nákladů je zajištěna až určitým konkrétním množstvím prodaných výkonů.Teprve od tohoto okamžiku přispívá rozdíl mezi cenou a proporcionálními náklady k zisku podniku (hranice dlouhodobého přežití podniku ≈ průměrné náklady, hranice krátkodobého přežití ≈ variabilní, mezní náklady).

Nemusí být vhodná volba rozvrhové základny (automatický proces má zpravidla vyšší režii)

2009-03-21T05:43:00.001-07:00

Kalkulace úplných nákladů dostatečně neilustruje, jak daleko jsme v běžném roce pokročili směrem k splnění ročního plánu zisku. Není patrné, zda fixní náklady jsou už pokryty či nikoli a zda je nutné vyvinout zvláštní úsilí, abychom dosáhli plánovaného ročního zisku.

Lze konstatovat, že použití metody přirážkové kalkulace je vhodné tehdy, jestliže se prodávají velmi stejnorodé druhy zboží, kdy v průběhu období je stabilizováno odbytové množství a kdy prodejny jsou na úrovni optimálního využití jejich kapacity. Stanovit cenu metodou ÚVN nezávisle na prodávaném množství se jeví často jako základní chyba

Zmíněné nevýhody by mělo v některých případech omezit použití metody kalkulace úplných vlastních nákladů (metoda úhrady fixních nákladů), metoda příspěvku na úhradu

B. Kalkulační členění nákladů z hlediska závislosti cen na objemu produkce, metoda příspěvku na úhradu)1 (krycího příspěvku)
Prodejní cena je stanovena na základě variabilních nákladů, při dodatečném prodeji. Je reagováno na neurčitost, variantní sestavování plánů, atp.

Předpokládáme, že režijní sazba jednoho podniku představuje 15%.

2009-03-21T05:42:00.000-07:00

Jeden druh výrobku se může prodat s přirážkou 20%, druhý s přirážkou 10%. Z toho však nevyplývá, že tento druhý výrobek způsobuje ztrátu 5%. Zda je eliminování tohoto zboží z prodejního programu výhodné lze rozhodnout jen tehdy, když poznáme variabilní a fixní náklady na výrobu tohoto výrobku a jestliže reflektujeme jeho komplementární a substituční vztahy k druhému výrobku.
- Je ztížena kalkulace ceny, výkonů dílčích jednotek (režijních útvarů) v podniku, neboť je zkalkulována pro určité okruhy výrobků, okruhů odpovědnosti nebo zákazníků. V podniku s rozdílnými strukturami zákazníků, odbytových regionů, prodejních technik atd. není přirážková kalkulace schopna se s těmito zvláštnostmi vyrovnat. Stejně tak ceny nemohou být určeny bez ohledu na poměry na trhu.
- Při použití určité ziskové přirážky, která je použita již při prvním prodeji položky zboží v novém roce, vzniká iluze, že s každým prodejem se přímo dosahuje zisku. Ve skutečnosti je - jak se uvádí při všech úvahách o výpočtu příspěvku na úhradu (viz dále) - příspěvek na úhradu je nejprve použit k úhradě fixních nákladů (ztrátové riziko) a teprve potom začne vznikat zisk.
- Postup přirážkové kalkulace, kdy tyto náklady, o kterých předpokládáme, že jsou fixní, byly variabilní. To vede k tomu, že se při řízení nákladů přehlížejí důsledky nákladové degrese při stoupajícím objemu produkce nebo nákladové remanence při klesajícím objemu produkce nebo že se přinejmenším nemohou ovládat.

Metoda ÚVN

2009-03-21T05:41:00.002-07:00

- Metoda ÚVN vzbuzuje dojem správného přiřazování nákladů podle jednotlivých prodejních položek, přičemž při sledování režijních nákladů obvykle podnik uplatňuje u všech položek stejné procentní sazby režijní přirážky bez ohledu na dané zvláštnosti. Pokud se uplatňuje u různých skupin položek různá procentní přirážka, zpravidla probíhá jejich výpočet tak, že jednicové náklady jsou považovány za režijní, tendence je i zjistitelné dávat do režie. Tím narušuje uplatnění principu nákupních a prodejních cen z hlediska příčiny
- ve výpočtu klasické procentní kalkulace se celá oblast režií (provozní režie, údržba, správa apod.) počítá procentní přirážkou tak, že nejprve se propočte přirážka na provozní režii, k výsledku se propočte přirážka na další režii atd.. Jestliže se takto počítá i konečná marže i z několika fází, pak se vícekrát počítají procenta z procent.To má za následek, že rozdíly mezi skutečnými režijními náklady a režijní přirážkou bývají silně zkreslené. Všechny výrobky nezávisle na tom, zda mají vysoké či nízké skladovací náklady atd., se kalkulují se stejnými sazbami a specifika nákladové struktury zůstanou nezohledněna. Nedostatky užitých stejných režijních sazeb jsou patrné zvláště když jsou pořizovací ceny velmi rozdílné. Jeden podnik prodává s pořizovací cenou 1,- (A), resp. 1 000,- (B). Při režijní sazbě 25% je netto prodejny ceny 1,25, resp. 1 250,- ačkoliv v mnohých případech jsou náklady propočitatelné ke zboží vyšší než 0,25 v případě zboží A a náklady propočitatelné ke zboží B jsou nižší než 250,-.

Př.

2009-03-21T05:41:00.001-07:00

Svůj vliv má i politika zaměstnanosti: např. je zde předpoklad, že reklamní akce vede k obratu 100 jednotek á 100 (= 10 000), má účinnost 1 rok a stojí 2000.
Při nízké zaměstnanosti vyžaduje prodej dodatečných 100 jednotek jen dodatečné proporcionální náklady, např. 4 000. Zisk z reklamních akcí představuje potom 10 000 (nárůst obratu) minus 2 000 (reklama) minus 4 000 ostatní dodatečné náklady = 4 000.
Pokud bude podnik chtít dosáhnout týž obrat 10 000 v případě nadměrné zaměstnanosti, musí se vybavit novým zařízením, což představuje dodatečné náklady. Jestliže tyto jsou např. 3 000, reklamní opatření přinese 4 000 minus 3 000 = 1 000.

Cílem není jen dosáhnout zisku z každého prodaného zboží, mnohdy ztrátové zboží podporuje prodej zboží jako celek.

Jakkoliv se jeví kalkulace úplných vlastních nákladů jako jednodušší a dostatečně objektivní, při praktickém použití (viz. dále), zvláště ve srovnání s metodou výpočtu příspěvku na úhradu, je nutno počítat s následujícími nedostatky:
- Plné náklady výkonu mění cenu nezávisle na prodaném množství

Některé poměrové ukazatele v obchodě

2009-03-21T05:40:00.000-07:00

Realizovaná OM
HIM nebo Σ aktiva
Zisk vytvořený v ÚJ nebo (příspěvek na krytí, úhradu) (pro rozdělení místa pro
m2 prodejní plochy v ÚJ viz dále sortiment)

Odbytové náklady a cenová politika
Př. Náklady odbytu nabývají na významu (reklama, organizace prodeje). Podnik dosáhl při výrobě výrobku A v uplynulém roce obrat 1000 ks á 100 = 100 000. Pro příští rok je plánováno zvýšení obratu o 20 % (120 000). Odborníci předpokládají, že by se tohoto mohlo dosáhnout 3 % poklesem ceny nebo dodatečnými reklamními náklady 8 000 nebo zvýšením počtu prodejců (náklad 4 000).
Dle současných zkušeností se jeví snížení ceny (3 600) na prvý pohled jako nejvýhodnější opatření, ale při dodatečných reklamních nákladech ve výši 8 000 se může počítat s nárůstem obratu v dlouhodobějším horizontu o 20 % v následujících 3 letech, zatímco snižování cen či zvýšení počtu prodejců se jeví jako permanentnější problém.

Nákup zboží 1 000 000,-

2009-03-21T05:39:00.002-07:00

Nákup zboží 1 000 000,-
Režijní náklady 200 000,-
Počet prodejních aktů 20 000,-

Režijní náklady 200 000 = 10 Kč
na 1 prodejní akt 20 000

Obě základny rozdělování - počet prodejních aktů a nákupní ceny se mohou kombinovat. Polovinu režijních nákladů tak lze započítávat po nákupu zboží, druhou polovinu až podle počtu prodejních aktů.
Režijní přirážka k nakoupenému zboží 200 000 = 20%
1 000 000
nebo pro 1/2 :
režijní přirážka za nakoupené zboží 100 000 = 10%
1 000 000
režijní náklady 100 000 = 5%
na prodejní akt 20 000

Problémem je vymezení velikosti prodejního aktu. Zboží vyšší hodnoty vychází s nižšími náklady a zboží nízké hodnoty s vyššími náklady než v kalkulacích s jednotnou režijní sazbou.

Předpokládáme 12,7% rabat z konečné

2009-03-21T05:39:00.001-07:00

prodejní.ceny
6 987,-
vč.rabatu
Celkem 55 019,-
+ DPH = brutto prodejní cena

Prodejní akty jako poměrové veličiny
Jestliže je většina režijních nákladů vyvolaná prodejní činností (platby za spoje, fakturační práce, aj.) a prodejní akty mají stejný čas trvání, lze přiřadit každému z nich stejné částky.

Př. Režijní náklad na prodej v obchodní firmě je 200 tis. Kč, počet prodejních aktů 20 000. Každý prodejní akt by měl představovat 10 Kč režijních nákladů (+ nákupní cena zboží, další přímé náklady a snížení výkonů). V případě, že různé druhy zboží vyžadují různé prodejní časy, je možné základy na 1 prodejní akt a 1 druh zboží diferencovat.
Problémem je vymezení jednoho druhu prodejního aktu (1 ks, čas, kratší prodejní čas by se měl zohlednit rabatem podle množství). Základnami rozdělování jsou zde nákupní ceny a počet prodejních aktů.

Dovoz

2009-03-21T05:37:00.002-07:00

ZCOP (zahr. cena v obch. paritě, platí zahr. dodavatel
+ ZPON odbytové náklady ZC FCO zahr. cena fco česká hranice (kolik by činila cena, pokud by se zboží dopravilo na českou hranici)
+ marže + dovozní clo + odbytové náklady TPON
prodejní cena
+ DPH
Prodejní cena vč. daně
vývoz: smluvní cena + doprava + marže = ZCOP
Př. Použití režijní sazby při kalkulaci importovaného zboží:
Smluvní cena CIF Miláno
1 000 ks v Kč vč. cla 34 000,-
Dopravné Miláno - rakouská hranice 2 000,-
Dopravné rakouská hranice- Linz 500,-
Pojistné přepravy 500,-
Pořizovací cena FCO Linz 37 000,-
+ režie 10 % 3 700,-
+ přímo připočitatelné náklady
(např. vlastní doprava) 1 300,-
Celkem 42 000,-
Zisková přirážka k přímým nákladům
(např. 7,5 % ze 42 000,-) 3 150,-
Mezisoučet 45 150,-
+. provize 6 % z prod. ceny 2 882,- .
Netto prodejní cena 48 032,-

Př. Stanovení plánované přirážky [%]

2009-03-21T05:37:00.001-07:00

- Provozní náklady 20 na základě min. období
- Podíl zisku 2
- Obchodní rizika 4
- DPH 5 (vyjádřena jako srážka z prodejní ceny)
Obchodní marže by měla činit vč. DPH 31% z obratu, přirážka k nákupní ceně v % (OM k nákupní ceně) by se takto pohybovala na úrovni 45%.(Plánovaná přirážka by měla sledovat inflaci, obrátkovost zboží.

Schéma tvorby prodejní ceny v zahr. obchodě

Teoreticky za pořízení zboží zaplatí odběratel stejnou částku, která je rozdělena různě mezi prodejní cenu dodavatele a náklady kupujícího (pojistné, doprava, clo..) Toto rozdělení nákladů ovlivní stanovenou cenu.
Cena obchodní parity zahrnuje smluvni úhrady plateb dopravného, pojištění po trase na základě dohody dodavatele a odběratele. Př. CIF Cost, Insurance and Fright-placeny výlohy dopravné a pojištění. Při vývozu EXW (viz kapitola Zásoby) může být cena nižší nežli za podmínky DDP, kdy k ceně jsou započítávány všechny související náklady. CTP Carriage Paid to,dopravné placené do..) atp. Stejně tak jsou uvažována rizika

Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou je obchodní marží, vyjadřuje se % z prodejní ceny.

2009-03-21T05:36:00.000-07:00

Př. Odvození režijní sazby z účetních údajů:
- Náklady na nakoupené zboží ,přímo propočitatelné vč. dopravy
a náklady na budovy (skladování, odpisy, …) 990 000
- Osobní náklady 50 000
- Ostatní náklady ve firmě 300 000

Ostatní náklady obsahují rozpočitatelné přepravní náklady 20 tis. Kč, náklady ve výši 5 tis. Kč na budovy, které nejsou potřebné pro prodejní činnost, náklady na pojištění zboží 3 000 Kč, zúčtované úroky z úvěru 15 tis. Kč. Podnikatelská odměna se předpokládá ve výši 40 tis. Kč, kalkulační rizika 10 tis. Kč (rezervy na obchodní rizika).
Ostatní náklady: 300 000,-
doprava na konk.zb.rozp - 20 000,-
budovy - 5 000,-
pojištění na konkr. zboží - 3 000,-
úroky z cizího kapitálu - 15 000,-
+ podnikatelská odměna + 40 000,-
+ kalkulační rizika + 10 000,-
Souhrn režijních nákladů
na konkrétní zboží 307 000,-
Souhrn režijních nákladů 307 tis. + osobní náklady 50 tis. celkem 357,-; režijní sazba k nakoupenému zboží 357 000 : (990 000+20+15+3) = 36,1%.