5. Zásoby – členění zásob, pořizovací cena, vyskladňování zásob

5. Zásoby – členění zásob, pořizovací cena, vyskladňování zásob

Kniha zásob (skladní karty)
Zásobami se rozumí materiál, nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, hotové výrobky a zboží. Zásobou jsou také předměty dlouhodobé spotřeby s cenou do 40 000 Kč, které je možno evidovat na inventárních kartách nebo na skladních kartách. Po vydání těchto předmětů do používání se hmotný majetek v ceně pořízení mezi 3 000 Kč a 40 000 Kč eviduje do doby vyřazení v operativní evidenci

Nedokončená výroba – nedokončené výrobky v takovém stupni technologické rozpracovanosti, že nejsou zatím prodejné – rozešité kalhoty, roztavené železo v peci, neupečený rohlík.
Polotovary – rozpracované výrobky, které jsou z hlediska některého technologického stupně už dokončené a daly by se i prodat – odlitek, deska dřeva.
Hotové výrobky – výrobky, které už firma dokončila a připravuje je k prodeji.
Zboží je vše, co je nakoupeno za účelem dalšího prodeje.

Zásoby se evidují v knize zásob nebo na skladních kartách. Stav v knize zásob nebo na skladní kartě musí být na konci roku odsouhlasen podle výsledků inventarizace a případné rozdíly vypořádány. Kniha zásob musí obsahovat minimálně identifikační údaje o jednotlivých druzích zásob, např. druhu materiálu, skladové číslo materiálu, měrnou jednotku, počáteční stav a konečný stav a průběžnou evidenci pohybů (příjem, výdej).

Zásoby – nakupované zásoby se oceňují pořizovací cenou, tj. cenou, za kterou byly zásoby nakoupeny (fakturační cena), plus vedlejší výdaje (dopravné).
Zásoby pořízené vlastní činností se oceňují vlastními náklady, obvykle pouze přímými mzdami a přímým materiálem, eventuálně včetně výrobní režie. V případě, že nelze vlastní náklady zjistit či vlastní náklady na vytvoření zásob jsou vyšší než reprodukční pořizovací cena, oceňují se zásoby reprodukční pořizovací cenou.

Pro vyskladňování zásob se používají dvě metody výpočtu ceny vyskladňovaného materiálu:
1.Cena zjištěná výpočtem váženého aritmetického průměru z cen materiálu při jeho pořízení, a to nejméně jednou za měsíc. Tato metoda má dva možné postupy:
a. cena podle váženého aritmetického průměru zjišťovaná jednou měsíčně, zpravidla k poslednímu dni běžného kalendářního měsíce na celý měsíc
b. cena podle váženého aritmetického průměru zjišťovaná průběžně se vypočítává po každém nákupu a používá se do příštího nákupu
2. Jako cena vyskladněného materiálu se použije skladová cena nejstaršího skladovaného materiálu, tzn. nejstaršího nákupu. Tato metoda se označuje jako FIFO – first in, first out (první dovnitř, první ven)

Nejpodrobnější evidence se vede ve skladech materiálu. Vede ji skladník a skladní účetní.

1. Kniha došlých zásilek – do ní zapisuje podle dokladů (dodací listy, přepravní doklady) na základě přejímky, a to podle časového období. Uvede údaje o obalu, označení hmotnosti a obsahu zásilky, o dodavateli apod.
2. Příjemka – vyhotovuje se na převzatý materiál ve 3 stejnopisech, originál – likvidace faktur, 1.kopie – materiálová účtárna, 2.kopie – skladník.
3. Výdejka – při výdeji materiálu ze skladu ve 2 stejnopisech, originál – skladník, kopie – odebírající středisko. Vyhotovuje ji odebírající středisko.
4. Převodka – doklad o přesunu materiálu v podniku.
5. Protokol o vadách – při zjištění rozdílu kvality nebo kvantity při přejímce proti údajům v dokladech. Podklad pro reklamační řízení.
6. Limitní list – doklad o výdeji materiálu. Pro odebíraný materiál je stanoven limit spotřeby, který udává horní hranici množství odebíraného materiálu. Dvojí použití: u materiálu, který se požaduje pravidelně – limit je určen v jednotkách množství a u materiálů různého druhu odebíraných ze skladu nepravidelně – limit je určen peněžní částkou, do jejíž výše může středisko odebírat různý materiál. Vyhotovuje se ve dvou stejnopisech – pro skladníka a pro odebírající středisko. Čerpání nad limit musí schválit vedoucí pracovník.
7. Závěsný štítek – zřizují se podle druhu materiálu a bývají umístěny přímo u něj. Evidence se vede v jednotkách množství (hmotných). Do nich se zapisuje podle příjemek, výdejek, převodek a limitních listů.
8. Skladní karta zásob – na nich se vede nejpodrobnější evidence. Zřizují se pro každý druh materiálu a ukládají se v lístkovnicích. V záhlaví je označen materiál, měřící jednotka, cena za měřící jednotku, číslo skladu, číslo účtu. Podle dokladu se zapisuje pohyb a vypočítává zásoba.
9. Obratová soupiska materiálu – sestavuje se z obratů a zůstatků na skladových kartách. Uvádí se počáteční zásoba, příjem, výdej za účetní období a konečná zásoba.