6. ROZPOČETNICTVÍ

6. ROZPOČETNICTVÍ

Obsah: 6.1 Základní pojmy
6.2. Krátkodobé rozpočty vnitropodnikových útvarů
6.3 Struktura rozpočtů režijních nákladů
6.4. Metody sestavování rozpočtu režijních nákladů
6.5 Postup při sestavování rozpočtu režijních nákladů
6.6 Kontrola plnění rozpočtu režijních nákladů
6.7 Závěr

Rozpočetnictvím rozumíme tu část manažerského účetnictví, která se zabývá využíváním rozpočtů v řízení podniků, přesněji využíváním rozpočtů pro rozhodování v podniku.

6.1. Základní pojmy.

6.1.1 Pojem rozpočtu a plánu.
W ö h e (1995) definuje plánování takto: “Plánování je myšlenkové předjímání budoucí činnosti na základě zvažování různých alternativ a volba nejvýhodnější cesty. Plánování znamená tedy přijímání rozhodnutí, která jsou orientována do budoucnosti a která určují průběh podnikového procesu jako celku i ve všech jeho částech.”

Rozpočetnictví vychází rovněž z podnikových politik přímo nebo nepřímo, ale současně má tyto charakteristiky:
– stanovují se jím hodnotové ukazatele v peněžních jednotkách,
– rozpočtem se stanovují určité úkoly,
– rozpočet má vazbu na určité časové období (jde o časový počet),
– rozpočet se nezakládá jen na exaktně stanovených veličinách.

Rozpočtem rozumíme stanovení, propočet nebo předpoklad budoucí výše ekonomické veličiny, sestavený v určité struktuře na určité období obvykle pro určité činnosti nebo vnitropodnikové útvary či podnik jako celek.

6.1.2 Rozpočetnictví a manažerské účetnictví

Z časového hlediska se dříve rozpočty vztahovaly k relativně krátkému období a byly považovány jako nástroj krátkodobého řízení. Dnes rozeznáváme operativní rozpočty, sestavované na kratší období než jeden rok, maximálně roční rozpočet a dlouhodobé rozpočty, sestavované na různě dlouhá období.

Z věcného hlediska se člení rozpočty minimálně na:
– vnitropodnikové rozpočty
– podnikové rozpočty
– rozpočty na delší období, v nichž se promítá podniková politika.