14.3 Rezervy
Pokud podnik očekává veliký jednorázový náklad, který v budoucnu nepříznivě ovlivní výsledek hospodaření lze na tento náklad předem vytvořit rezervu. Podnik se v průběhu jednoho nebo několika účetních období před očekávaným nákladem bude zahrnovat do nákladů částku, která odpovídá dané potřebě zvýšených nákladů, a tím si vytvoří potřebné zdroje.
Účty rezerv jsou účty pasivní. Rezervy představují zdroj krytí budoucích závazků nebo výdajů, u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, k němuž vzniknou.
Rezervy je možné třídit z několika hledisek. Například podle určení lze třídit rezervy na obecné (určení na krytí rizik a ztrát z podnikání, na obchodní riziko) nebo na rezervy na účelové (na opravy hmotného majetku, na daň z příjmu, na důchody a podobné závazky).
Podle daňového dopadu se rezervy třídí na rezervy, jejichž tvorba a použití jsou stanoveny zvláštním zákonem a zohledněny zákonem o daních z příjmů (zákonné rezervy) a na rezervy, jejichž tvorba není daňově uznatelná, rozhoduje o nich účetní jednotka sama (ostatní rezervy – př. na záruční opravy zboží).
Účetní jednotka si ve svém vnitřním předpisu stanoví tituly pro tvorbu rezerv, jejich výši a způsob jejich vytváření a používání.
