Oceňování zásob

Oceňování zásob:
1. nakupované zásoby:
– oceňují se skutečnými pořizovacími cenami → tj. cena pořízení + vedlejší pořizovací náklady
– cena pořízení: obs. jednotkovou (fakturační) cenu, clo, spotřební daň, DPH
– vedlejší pořizovací náklady: náklady související s pořízením – dopravné, provize, pojistné

– oceňování pří výdeji:
a) průměrné ceny: vypočítávají se váženým aritmetickým průměrem:
aa) klouzavý: počítá se průběžně po každém nákupu zboží
ab) vážený: počítá se k určitému datu (min. 1x měsíčně)
b) metoda FIFO:
– první cena pro ocenění přírůstku účtu zásob se použije jako první cena pro ocenění úbytku zásob
c) metoda LIFO:
– poslední cena pro ocenění přírůstku účtu zásob se použije jako první cena pro ocenění úbytku zásob

2. zásoby vlastní výroby:
A) skutečné vlastní náklady
B) průměrné vlastní náklady

– oceňování může být stanoveno na úrovni:
a) přímých nákladů: přímý materiál, mzdy, ostatní přímé náklady
b) vlastních nákladů výroby: přímé náklady a výrobní režie
c) vlastních nákladů výkonů: vlastní náklady výroby, správní režie

Opravné položky k zásobám:
– při inventarizaci se porovnává užitná hodnota zásob uložených na skladě s jejich oceněním v účetnictví
– může nastat:
a) zásoby mají vyšší užitnou hodnotu než ocenění v účetnictví
– o skrytém přírůstku hodnoty zásob se neúčtuje
b) zásoby mají nižší užitnou hodnotu než ocenění v účetnictví
– musí se zjisti, zda je snížení hodnoty trvalého nebo dočasného charakteru