Základní pojmy daňové soustavy

Základní pojmy daňové soustavy:
1. daň:
– povinná, pravidelná, peněžní, zákonem stanovená platba do veřejného rozpočtu
2. poplatník:
– daňový subjekt, který je ze zákona povinen hradit daň svým jménem, na svůj účet a ze svého
předmětu plnění tj. fyzické a právnické osoby, které jsou povinny platit daň
3. plátce:
– daňový subjekt, který je ze zákona povinen uhradit daň vybranou nebo sraženou od jiných
subjektů (poplatníků),
– daň neodvádí poplatních sám ale tuto povinnost zákona ukládá i plátci daně
4. správci daně:
– příslušný finanční orgán, který daň vybírá a je povinen ji spravovat (finanční a celní úřady)
5. objekt daně:
– veličina, ze které se daň vyměřuje, může to být příjem (důchod), spotřeba, majetek
6. základ daně:
– v penězích stanovený daňový objekt, ze kterého se daň vyměřuje
7. sazba daně:
– měřítko, dle kterého se upravuje daňový základ
– může být stanovena 3 způsoby:
a) pevnou částkou na jednotku množství
b) rozdílem mezi dvěma cenami
c) procentem
8. nezdanitelné minimum:
– částka nepodléhající zdanění
9. odpočitatelné položky:
– snižují daňový základ
10. osvobození od daně:
– zproštění povinnosti placení daně pouze v případě, které stanovuje zákon
11. slevy na dani:
– jednoznačně vymezené částky snižující již vypočtenou daň
12. splatnost daně:
– okamžik, do kterého má poplatník povinnost provést určité plnění