24. Inventarizace a inventura

24. Inventarizace a inventura

Inventarizace majetku a závazků
Inventarizace v soustavě jednoduchého účetnictví je důležitá proto, že v této soustavě účetnictví se neúčtuje komplexně a systémově během účetního období o majetku a závazcích. V peněžním deníku se účtuje o peněžních prostředcích, o jejich přírůstcích (příjmech) a úbytcích (výdajích). Další majetkové složky a závazky jsou sledovány podle stanovených kritérií pouze v pomocných knihách. Podnikatel ověřuje správnost svého účetnictví (peněžní deník a pomocné knihy) řádnou (na konci účetního období k 31.12.) nebo mimořádnou inventarizací (ke dni skončení podnikatelské činnosti).
Účetní jednotka má povinnost inventarizovat veškerý majetek alespoň jedenkrát ročně. Periodická inventarizace se provádí k rozvahovému dni, ale je možné ji provádět také čtyři měsíce před a jeden měsíc po rozvahovém dni, pokud z časových důvodů není možné inventury provést k rozvahovému dni.

Inventarizace zahrnuje: 1. Inventuru
2. porovnání skutečného stavu se stavem účetním
3. zjištění příčin inventarizačních rozdílů a jejich vypořádání

Inventura – zjišťování skutečného stavu majetku a závazků, jejich ocenění a písemné zaznamenání.
Stavy majetku a závazků se zjišťují:
a) fyzickou inventurou (majetek hmotné, popř. nehmotné povahy) – skutečný stav zjišťujeme počítáním, měřením, vážením např. zásob materiálu na skladě, peníze v pokladně apod.
b) dokladovou inventurou (závazky, rezervy a další složky majetku, u kterých nelze provést fyzickou inventuru), skutečný stav se ověřuje písemným potvrzením od jednotlivých odběratelů a od peněžního ústavu.
Zákon o účetnictví ukládá zaznamenávat fyzické stavy majetku v inventurních soupisech a potvrdit je podpisy osob odpovědných za provedení inventarizací. Nepředepisuje se forma a technika provádění inventarizací, vzory formulářů, inventarizační komise, ani jejich složení. Tyto záležitosti jsou ponechány na rozhodnutí a zvážení podnikatele.

Inventarizace – po inventuře dochází k porovnání inventurních soupisů s účetnictvím. Oba údaje by měly být totožné.
Inventarizační rozdíl – rozdíl mezi skutečným stavem a účetním stavem
– manko – skutečný stav je nižší než účetní
– přebytek – skutečný stav je větší než účetní
– přirozené úbytky zásob – vznikají u některých druhů zásob působením vnějších vlivů (vyschnutím, rozprášením). Pro tyto úbytky si stanoví účetní jednotka svým vnitřním předpisem normy přirozených úbytků = množství přirozených úbytků, které se považují za zdůvodněné.
Případné rozdíly mezi skutečným stavem majetku a závazků (skutečnost) a účetním stavem (peněžní deník a pomocné knihy) se promítnou do účetního období, za které se inventarizace prováděla. Pokud podnikatel například zjistí manko ve stavu materiálu, sníží příslušnou skladní kartu materiálu. Inventarizace zásob v žádném případě neznamená, že by podnikatel upravoval výdaje v peněžním deníku o změnu stavu zásob na počátku a na konci účetního období. Zcela jednoznačně v soustavě jednoduchého účetnictví platí, že veškeré výdaje na pořízení zásob, bez ohledu na jejich skutečnou spotřebu, se účtují v okamžiku platby do daňových výdajů (nákup zásob).

U každého inventarizačního rozdílu je třeba zjistit jeho příčiny. Ke všem rozdílům by se měli vyjádřit zaměstnanci odpovědní za příslušný majetek.

Zaúčtujte tyto účetní případy:

Účetní případ Částka MD DAL
Vnitřní účetní doklad na poškozené zboží ve skladu požárem (zásoby jsou pojištěny) 4 500,-
Náhrada škody způsobená požárem-vyúčtování pojišťovny 4 000,-
Při inventarizaci bylo zjištěno manko ve materiálu do normy 100,-
Při inventarizaci bylo zjištěno manko ve zboží 3 100,-
Manko předepsáno k náhradě hmotně odpovědné osobě 3 100,-