Postupně se však s rozvojem obchodu

Postupně se však s rozvojem obchodu a podnikání zjišťovalo, že hlavní kniha se stává nepřehlednou. Rostlo množství druhů zboží i množství dodávek. Ukazovalo se, že mnohé obchodní případy se opakují a není nutné je sledovat vždy až do podrobností. Dochází proto k tomu, že hospodářské operace stejného druhu se zapisují místo v hlavní knize v knihách pomocných a hlavní kniha obsahuje jen účty souhrnného charakteru (dnes bychom řekli syntetické). Memoriál se postupně nahrazuje souborem přehledně uspořádaných účetních dokladů a deník se rozděluje na pokladní deník (pro pokladní operace s hotovými penězi) a úvěrní deník (pro sledování operací ostatních, které nebyly spojeny s hotovými penězi).
Až do 18. století se tak dotvářela účetní forma, které říkáme rozšířená italská forma. Je založena na hlavní knize, pokladním a úvěrovém deníku a řadě účetních knih pomocných (kniha dlužníků, kniha věřitelů, kniha zásob materiálu atd.). Jednotlivé účetní případy se nejprve na základě účetních dokladů zapisují do některého deníku a potom souhrnně do hlavní knihy. Ze zůstatků účtů hlavní knihy se při uzávěrce sestavuje účet majetku (rozvažný účet) a účet zisků a ztrát (výsledovka).
Schéma rozšířené italské formy:

Během 18. a 19. století se podvojné účetnické rychle rozvíjí i v dalších průmyslových zemích – Anglii, Německu a Francii. V každé z těchto zemí v trochu jiných formách, které se nazývají právě podle zemí, kde vznikly.